Z lat. con(n)ectere, tedy propojovat. Vyjadřuje vazbu nebo spojitost mezi různými prvky, ať už jde o části celku, předměty nebo pojmy.;V rovině mezilidských vztahů se tím myslí kontakt či okruh známostí, které mohou být prakticky užitečné a usnadnit dosažení cíle.. >> detail
Podstatné jméno středního rodu s genitivem inis, významově blízké výrazu conatus. Pochází z l. conari pokoušet se a označuje pokus, cílenou snahu nebo vynaložené úsilí, případně i vnitřní tendenci něco uskutečnit.;V lékařské a forenzní terminologii se používá spojení Conatus suicidii ve smyslu pokusu o sebevraždu.. >> detail
Filozofický pojem pro vnitřní hnací sílu, díky níž se každá věc či živá bytost snaží setrvat ve svém bytí a zachovat vlastní existenci, často chápanou jako základní princip sebezáchovy, který nemusí být vědomý, například u Spinozy.. >> detail
V názvu se objevuje l. con (cum) a odkaz na canavalia. Jde o lektinovou bílkovinu získávanou z fazolí, která se v laboratorní imunologii používá jako mitogen, protože v buněčných kulturách spouští aktivaci a podporuje množení T‑lymfocytů. Váže se také na některé cukerné motivy na povrchu buněk, takže se hodí i pro výzkum buněčných membrán a receptorů.. >> detail
Latinský výraz odvozený od concavus, označuje konkávní tvar, tedy dovnitř prohnutý povrch nebo duté vyklenutí.;V lékařské a anatomické terminologii se používá pro popis prohlubně či jamky na části těla, typicky na kosti nebo orgánu, kde vytváří prostor pro uložení jiné struktury.. >> detail
V geometrii a při popisu tvarů označuje latinské přídavné jméno (s tvary v ženském a středním rodě -a a -um) povrch zakřivený dovnitř, tedy konkávní, například jako vnitřek misky, v opozici k convexus.;V anatomii a přírodních vědách se tím popisuje část orgánu nebo kostní plocha, která je dutá a vytváří zřetelnou prohlubeň.. >> detail