Lékařský výraz pro jev nebo stav spojený s katalepsií (řec. katalepsis), tedy s výraznou svalovou ztuhlostí a nehybností, při níž může člověk setrvávat v jedné poloze i delší dobu.. >> detail
V chemii jde o látku s katalytickým účinkem, která umožní, aby reakce probíhala rychleji, například tím, že nabídne výhodnější reakční cestu s nižší aktivační energií. Přitom se sama trvale nespotřebovává a po skončení děje zůstává v podstatě nezměněná, takže není běžnou součástí produktů. V živých systémech se obdobně chovají enzymy.. >> detail
V klinické praxi se tím označuje kvantitativní porucha vědomí podobná somnolence, kdy je nemocný výrazně utlumený a převážně spavý, ale stav se nepravidelně přerušuje krátkými úseky zřetelnější bdělosti a návratu vědomí. Může se s ní setkat u některých neurologických nebo metabolických poruch.. >> detail
V lékařství a farmacii se tak říká měkké pastě nebo kašovité směsi, která se rozetře na látku či gázu a přikládá se na kůži jako léčivý obklad, často s příměsí účinných látek pro zklidnění, prohřátí nebo podporu hojení.. >> detail
V medicíně označení pro náhle vzniklé ochabnutí svalstva a prudký pokles svalového tonu, které se objeví po silném psychickém podnětu či intenzivní emoci. Záchvat bývá krátký a může vést až k pádu, přičemž vědomí často zůstává zachováno, typicky se to popisuje u narkolepsie. Původ slova se spojuje s ř. kataplexis.. >> detail
Medicínský výraz odvozený z řec. katarrhein ve významu stékat. Označuje katarální stav, tedy zánětlivé postižení sliznice, při kterém se typicky zvyšuje tvorba a odtok hlenu a sliznice bývá podrážděná, často i oteklá.. >> detail
Podstatné jméno ženského rodu, výraz pro velkou katastrofu či pohromu, tedy událost, která přináší těžké škody a často i tragické následky.;V literatuře, zejména v dramatu, se tím může myslet závěrečné vyústění děje, kdy dojde k rozhodujícímu zvratu a k definitivnímu rozuzlení příběhu.. >> detail
