c - výpis slov 471 - 480

ústní dutina. >> detail

hlavní (vlastní) část dutiny ústní. >> detail

Anatomický název pro vnitřní prostor dělohy, tedy děložní dutinu, která se označuje také jako cavum uteri. Je vystlaná endometriem, navazuje na děložní hrdlo a v průběhu cyklu se mění, mimo jiné jako místo, kde se může uhnízdit zárodek.. >> detail

kloubní dutina. >> detail

vnitřní prostor hrtanu, tedy jeho dutina, kterou prochází proud vzduchu a kde jsou uloženy hlasivky. >> detail

Ústní dutina, tedy vnitřní prostor úst tvořící počáteční část trávicí a částečně i dýchací soustavy, který navazuje na hltan.. >> detail

Vzduchem vyplněný prostor středního ucha uložený za bubínkem, v němž se nacházejí sluchové kůstky a který je propojen s nosohltanem prostřednictvím Eustachovy trubice.. >> detail

Latinské přídavné jméno s tvary pro rod ženský a střední zakončenými na -a a -um vyjadřuje, že je něco prohloubené nebo má vnitřní dutinu, tedy je konkávní či jakoby vydlabané. V medicíně a anatomii se tímto označením popisují různé tělní dutiny nebo prohlubně na orgánech a kostech.. >> detail

mající dutinu, uvnitř prázdný. >> detail

Cavyky jsou hovorové, expresivní označení pro zbytečné okolky, průtahy, váhání, vytáčky nebo jednání, které komplikuje či oddaluje vyřízení určité záležitosti. Mohou označovat také zdráhání, přehnané ceremonie nebo dělání drahot. Ve starší češtině mělo slovo cavyk význam hádka, hašteření, hluk či povyk. Slovo se používá především ve spojeních dělat cavyky a bez cavyků. Významově je blízké výrazům okolky, ciráty, drahoty nebo brykule. Původ slova není zcela jistý. Pravděpodobně vzniklo zkřížením staršího výrazu cáry, který mohl označovat hluk nebo okolky, a slova povyk. Cavyky jsou pomnožné podstatné jméno mužského rodu neživotného. Druhý pád má podobu cavyků, šestý pád cavycích nebo cavykách. Správně se píše s tvrdým y.. >> detail