Latinské concisus, původně příčestí od slovesa concidere ve smyslu rozsekat nebo useknout na menší části. V přeneseném významu označuje styl vyjadřování, který je krátký, velmi výstižný a obsahově hutný.. >> detail
Původ je v latinském con (cum) ve smyslu spolu a ve slovese comitare, tedy provázet. Označuje něco přidruženého, co probíhá zároveň s jiným dějem nebo jevem a tvoří jeho doprovod.;V odborném, hlavně medicínském jazyce se tak popisuje doprovodný symptom či okolnost, která se objevuje současně s hlavním onemocněním, například v očním lékařství u některých typů šilhání.. >> detail
Odvozeno z lat. concordare, být ve shodě, označuje něco, co si navzájem odpovídá, je v souladu nebo se shoduje.;V odborném, zejména medicínském, vyjadřování se tím popisují nálezy či výsledky vyšetření, které se navzájem potvrzují a neukazují na rozpor.;V genetice se takto hodnotí shoda výskytu znaku nebo nemoci u členů jedné dvojice, například u dvojčat, když se projev objeví u obou.. >> detail
Obecně jde o dohodu či ujednání, které vyjadřuje shodu mezi účastníky, případně o stav souladu a vzájemného porozumění podporující společné jednání.;V právním a církevněpolitickém kontextu označuje konkordát, tedy oficiální smlouvu mezi státem a Svatým stolcem nebo římskokatolickou církví, která upravuje rámec jejich vzájemných vztahů a vybrané praktické otázky působení církve ve státě.. >> detail
Latinský výraz odvozený od slovesa concubare, doslova ležet s někým. Označuje ženu, která s mužem sdílí lože a žije s ním jako neoficiální partnerka mimo manželství, tedy konkubínu či milenku.. >> detail
Latinský výraz odvozený od l. concubare spát s někým. Označuje dlouhodobé soužití dvou lidí a jejich intimní vztah bez uzavření oficiálního manželství, tedy konkubinát. V antickém, zvláště římském právním a společenském kontextu šlo o tolerovanou formu soužití, která neměla stejné právní důsledky jako plnoprávné matrimonium.. >> detail
vysl. [konkupiscentia] žádostivost či chtivost, velmi silná touha, zpravidla tělesná nebo smyslová. V teologii označuje hříšnou, nezřízenou náklonnost k žádostem. Např.: Ve scholastické teologii je concupiscentia chápána jako následek prvotního hříchu.. >> detail
