V medicíně a patologii jde o karnifikaci, pojem odvozený z lat. caro, carnis a facere. Označuje přestavbu plicní tkáně po prodělaném zánětu, kdy se původně vzdušné struktury vyplňují granulační a následně vazivovou tkání, plíce ztuhnou a na řezu mají typický masitý vzhled, často s dopadem na jejich pružnost a funkci.. >> detail
keltský dechový hudební nástroj v podobě dlouhé trubky, jejíž konec byl zakončen hlavou netvora s rozevřenou tlamou. Podle Diodóra zněl drsně, a proto se hodil při válečných výpravách. >> detail
Latinské přídavné jméno (-a, -um) vyjadřující vztah ke krkavici neboli karotidě (arteria carotis), odvozené z řec. karotis. V praxi se objevuje v anatomických a klinických názvech pro struktury či stavy spojené s krčními tepnami, které přivádějí krev do hlavy a mozku.. >> detail
Carpaccio je italský předkrm, který tvoří velmi tenké plátky syrového masa nebo ryby servírované za studena a dochucené nejčastěji olivovým olejem a citronem, solí a pepřem, často s parmazánem, kapary nebo rukolou. Původní verze z hovězího vznikla v Benátkách v Harry’s Bar a připisuje se Giuseppe Ciprianimu, který ji v roce 1950 připravil pro zákaznici s omezením na vařené maso a pojmenoval podle malíře Vittore Carpaccia kvůli „červenobílým“ tónům. Dnes se názvem carpaccio označují i varianty z lososa či tuňáka nebo „zeleninové carpaccio“, kdy se stejným principem krájí například cuketa či červená řepa. Protože jde o syrovou surovinu, klíčová je čerstvost, správné chlazení a opatrnost u rizikových skupin.. >> detail
