Lékařské označení pro bolest hlavy. V latině se jako blízký ekvivalent uvádí cephalaea. Název vychází z řeckých kořenů, kde kefale znamená hlava a algos bolest. U bolestí hlavy souvisejících s regulací cévního tonu se někdy používá přívlastek vasomotorica, často v souvislosti s obtížemi migrenózního charakteru. V klinické praxi jde zpravidla o příznak, který může provázet mnoho různých stavů.. >> detail
V anatomii a medicíně se tímto výrazem popisuje něco, co souvisí s hlavou nebo je uloženo či orientováno směrem k hlavě, původem z řeckého kefalikos.. >> detail
Cefalocentéza je invazivní punkční výkon v medicíně, při němž se jehlou zasahuje do oblasti hlavy, často až do lebeční dutiny nebo mozkové tkáně, aby se odebral vzorek nebo se odvedl patologický obsah, například tekutina či hnis. Pojem je odvozen z řeckých základů kephalē ve významu hlava a kentesis jako propíchnutí. Zákrok se obvykle provádí sterilně a podle potřeby i pod kontrolou zobrazovacích metod.. >> detail
Odborné medicínské označení pro bolest v oblasti hlavy, čili běžně vnímanou bolest hlavy. V praxi jde spíše o příznak než o samostatnou diagnózu a může se objevovat u různých stavů, například u migrény, napěťových potíží nebo při infekcích. Termín je odvozen z řeckých základů souvisejících s hlavou a bolestí.. >> detail
Teratologický termín pro srostlá dvojčata, která jsou vzájemně spojena v oblasti hlavy, nejčastěji v krajině lebky, přičemž srůst může zasahovat i do některých přilehlých struktur. Název je odvozen z řeckého základu vyjadřujícího hlavu a představu spojení či upevnění.. >> detail
V porodnictví se tím označuje cefalotlaze, tedy destrukční výkon, při kterém se mechanicky rozdrtí hlava již odumřelého plodu, aby bylo možné porod bezpečněji dokončit. V moderní praxi jde o zákrok prováděný jen zcela výjimečně.. >> detail
Odborné označení pro mimořádně vzácný typ srostlých dvojčat vznikající při poruše raného vývoje embrya, kdy jsou oba plody spojeny v oblasti hlavy a současně v horní části trupu, zejména přes hrudník. Název je odvozen z řeckých výrazů vztahujících se k hlavě a hrudnímu koši a k jejich spojení.. >> detail
Porodnické označení pro operační postup, kdy se u mrtvého plodu provede řez a otevření lebeční klenby, obvykle v rámci embryotomie za účelem zmenšení hlavičky a usnadnění porodu. Název je odvozen z řec. kefalé ve významu hlava a tomé jako řez.. >> detail
Porodnický instrument určený k destruktivnímu zákroku, při němž se silným stiskem rozdrtí a zmenší hlavička plodu, aby šlo dokončit porod přirozenou cestou v případech, kdy je plod již mrtvý a jiné řešení není možné. Název je odvozen z řeckých kořenů vztahujících se k hlavě a k drcení a dnes se s ním setkáme spíše v historických popisech porodnictví.. >> detail
