V gynekologii jde o stav, při němž se v dutině děložní nahromadí řídká, vodnatá tekutina, obvykle kvůli neprůchodnosti nebo výraznému zúžení kanálu děložního hrdla, takže se sekret nemůže přirozeně odvádět ven.. >> detail
Vrozená vývojová porucha, při níž se centrální kanálek míchy dutinově až cystovitě rozšiřuje a hromadí se v něm tekutina, obvykle mozkomíšní mok. Označení souvisí s řeckým slovem hydor, tedy voda, a stav může být provázen různě vyjádřenými neurologickými příznaky.. >> detail
Lékařský termín pro hydromyelokélu, vrozenou vývojovou vadu typickou pro spina bifida, při níž se přes otvor v páteři vyklenují míšní obaly a zároveň i část vlastní míchy. Vzniká vakovitý útvar naplněný tekutinou, nejčastěji mozkomíšním mokem, a stav může být provázen poruchami hybnosti či funkcí svěračů. Název je odvozen z řeckého hydor, voda, a myelos, mícha.. >> detail
Vrozená vývojová vada páteře spojená s rozštěpem obratlových oblouků, při níž se v místě defektu vytvoří vychlípený váček. Ten je tvořen míšními obaly a často obsahuje i část samotné míchy, přičemž dutina bývá naplněna tekutinou, obvykle mozkomíšním mokem. Jde o jednu z forem spina bifida a může vést k neurologickým obtížím. Název vychází z řeckých kořenů pro vodu a míchu.. >> detail
vlastní jména vodních útvarů a vodních ploch v krajině, tedy názvy tekoucích i stojatých vod, například řek a potoků, jezer, moří nebo umělých nádrží, někdy i různých mokřadů. V onomastice slouží k popisu a studiu místních názvů a jejich původu.. >> detail