Typ nedoslýchavosti daný poruchou vnímání a zpracování zvuku, obvykle při postižení vnitřního ucha nebo sluchového nervu, nikoli jen při závadě ve vedení zvuku zevním či středním uchem.. >> detail
Lékařský termín pro snížené čití, kdy člověk reaguje na smyslové podněty slaběji než obvykle, typicky na dotek, bolest či teplotu. Jde o částečnou poruchu citlivosti, nikoli úplné vymizení vjemů jako u anestezie, a může doprovázet například postižení periferních nervů nebo některé neurologické choroby. Pojmenování vychází z řeckého základu hypo ve smyslu snížení.. >> detail
V literární stylistice jde o postup, kdy se přídavné jméno či jiný přívlastek „přesune“ k jinému podstatnému jménu, než by mu podle smyslu náležel, takže se záměrně naruší obvyklé spojení vlastnosti a jejího nositele. Uplatňuje se hlavně pro obraznost a zvýraznění výrazu, například ve formulaci „ospalé ráno“ místo „ospalý člověk“.. >> detail