Kongruence znamená „shodu“ nebo „shodnost“ – v obecném smyslu popisuje stav, když se prvky, hodnoty či projevy vzájemně sladí. V matematice označuje relaci ekvivalence, která je slučitelná s danými operacemi (např. zbytkové třídy modulo n). V lingvistice či gramatice je kongruence (shoda) vztah mezi řídícím a závislým členem ve mluvnických kategoriích (pád, číslo, rod). V psychologii je kongruence stav, kdy chování jedince je v souladu s jeho vnitřním sebepojetím — tento pojem rozvíjel Carl Rogers.. >> detail
z latiny (congruentia = shoda). Shodný, souběžný, využití například v geometrii - kongruentní trojúhelníky (stejně dlouhé strany a k nim příslušící úhly); medicína - kongruence kloubních ploch (souběžnost kloubní jamky a hlavice, může být narušena úrazem). >> detail