Zastaralé označení pro vybírání peněz mezi lidmi, tedy sbírku příspěvků na nějaký účel, často v rámci spolku nebo dobročinné akce.;V církevním prostředí proměnlivá liturgická modlitba, kterou kněz pronáší na počátku mše. V západní tradici uzavírá úvod bohoslužby a svým obsahem shrnuje společné prosby shromážděných, jde o oraci podle liturgického dne.. >> detail
Proces, při němž se individuálně vlastněné a řízené hospodářství postupně nahrazuje společným, skupinově organizovaným způsobem výroby a správy, typicky pod silným vlivem státu nebo družstva. V praxi to znamená přesun rozhodování i užívání majetku z jednotlivců na kolektiv a sjednocení práce i výnosů do společné struktury.. >> detail
Směr uvažování nebo přístup, v němž se potřeby a cíle jednotlivce dávají stranou ve prospěch skupiny, přičemž společnému zájmu se připisuje mimořádná váha. Často se pojí s představou, že rozhodování a odpovědnost mají být sdílené a že jednota skupiny je důležitější než osobní autonomie.. >> detail
osoba, která se z vlastní vůle podřizuje zájmům skupiny a dává přednost kolektivu před svými individuálními názory či způsobem života, přívrženec kolektivizmu. >> detail
spíše obrazné, nikoli odborné označení pro pozitivní účinek například společenského kontaktu, divadelních představení nebo hudby na některé typy depresivních stavů. >> detail
Nejhlubší, dědičně předávané vrstvy psychiky – společné obrazy, vzorce a prožitky typické pro určitou společnost či kulturu (např. historické zkušenosti, vize), pojem Carla Gustava Junga.. >> detail