vědní disciplína, která se systematicky zabývá konflikty, spory, střety a různými podobami neshod, vymezuje jejich typy, zkoumá příčiny jejich vzniku i způsob, jak se v čase vyvíjejí, a současně se soustředí na možnosti jejich redukce (zmírňování) a na postupy, jak je účinně řešit. >> detail
otevřeně viditelné hádky a střety, tedy zjevné neshody provázené silnými emocemi, mohou mít nejen slovní podobu, ale někdy přerůstají i ve fyzické napadání (např. rukama). >> detail
Skryté neshody a střety, které nejsou navenek zřejmé, projevují se spíše nepřímo, například zákulisními pomluvami, bez otevřené slovní ani fyzické agrese.. >> detail
člověk, který se přizpůsobuje názorům a chování většiny, snaží se nevyčnívat a vyhýbá se odlišným postojům nebo nesouhlasu. Např.: Jako pravý konformista si nejdřív počkal, kam se přikloní většina.. >> detail
Jedinec se místo přizpůsobení skupině typicky vymezuje a zaujímá postoj „proti“, často reaguje aktivním odporem nebo až nutkavou potřebou nesouhlasit s tím, co je ve skupině považováno za běžné či správné. Nesouhlas může být spíše automatickou reakcí na sociální tlak než promyšleným hodnocením samotného obsahu norem.. >> detail
Druh konformity, kdy člověk například klient ve skupině vystupuje tak, jako by se ztotožňoval s pravidly a názory většiny, a podle toho se i chová, protože je to pro něj účelné. Uvnitř však zůstává přesvědčený o opaku a normy skupiny nepřijímá za své, jde spíše o vnější přizpůsobení bez skutečné internalizace.. >> detail