Disociativní anestetikum příbuzné fencyklidinu (tzv. andělskému prachu), které vyvolává odpojení vědomí od tělesného prožívání. Dříve se používalo i v humánní medicíně, dnes se podává převážně ve veterinární praxi, zároveň bývá zneužíváno pro halucinogenní účinky, jež se liší od klasických psychedelik, například diethylamidu kyseliny lysergové (LSD). Kromě analgetického účinku může způsobit dysartrii, tachykardii a ataxii, ve vyšších dávkách navozuje snové stavy, pocity „jiných dimenzí“ a kontaktu s nereálnými bytostmi, dezorientaci, četné iluze, částečnou amnézii, někdy agresivitu a nese riziko vzniku závislosti i neurotoxických změn v mozku. V experimentech se používá také k modelování mozkové aktivity a psychopatologie podobné schizofrenii.. >> detail
(gr.) V chemii jde o deriváty organických kyselin, které se uplatňují jako acylační činidla, tedy jako reagenty sloužící k zavádění (přenosu) acylové skupiny do jiných sloučenin.. >> detail
Medicínský termín pro stav, kdy se v moči prokážou ketolátky. Pojem je etymologicky spojen se slovy ketonum a uron a může se objevit třeba při hladovění nebo při zhoršené kompenzaci diabetu.. >> detail
Ketóza je metabolický stav, kdy se při nedostatku glukózy, typicky při hladovění, delší zátěži nebo velmi nízkém příjmu sacharidů, zvýší tvorba ketolátek v játrech a tělo začne více čerpat energii z tuků. V krvi a moči se pak objevují ketony (acetoacetát, beta-hydroxybutyrát, aceton), obvykle v mezích fyziologické regulace bez poruchy acidobazické rovnováhy. Je třeba ji odlišit od ketoacidózy, kdy je produkce ketolátek nekontrolovaná a vzniká nebezpečná metabolická acidóza, nejčastěji u diabetu při nedostatku inzulinu. Ketózu lze sledovat měřením ketonémie nebo ketonurie a v praxi bývá cíleně navozována ketogenní dietou.. >> detail
