Relativně nově vymezený směr v rámci archeologie, který se z hmotných nálezů a dalších materiálních pramenů snaží rekonstruovat, jak lidé v minulosti uvažovali, vnímali svět a získávali poznání.. >> detail
Dočasné, přechodné nebo trvalé narušení poznávacích funkcí v určité situaci, například poruchy paměti a pozornosti, zhoršená schopnost správně zpracovávat nové informace a celkově oslabená kognitivní výkonnost.. >> detail
psychologie. Česky: poznávací nesoulad. Teorie, kterou v 50. letech 20 století rozpracoval Leon Festinger. Jedná se o rozpor, ke kterému dochází když se člověk dovídá o nějaké osobě, jevu nebo předmětu poznatky, které vedou k prožitku napětí, nesouladu (disonance) = neslučitelnosti, s tím, co člověk dosud zažil, v co věří. Následně se tedy člověk snaží tento nesoulad (disonanci) odstranit. Mnohdy lidé ignorují, nebo snižují význam poznatků, které nezapadají to jejich stávajícího myšlenkového systému. Zachovávají si tím svou vnitřní harmonii a stabilitu. Obecně na nesoulad lidé reagují kognitivními a postojovými změnami.. >> detail
Schopnosti spojené s poznáváním a myšlením, například práce se slovy a čísly, čtení a psaní, zpracování a vyhodnocování informací, rozlišování a třídění, vnímání tvarů a jejich odlišení od pozadí, skládání dílčích údajů a poznatků do ucelených systémů a celků.. >> detail
Kognitivní kapitulace je metaforický, zatím ne plně ustálený termín pro stav, kdy člověk nebo instituce rezignuje na vlastní posuzování a přijme cizí rámec myšlení jako samozřejmý; ve starším sociologicko-náboženském užití, spojeném s Peterem L. Bergerem, označuje přijetí tvrzení, že sekulární modernita se k transcendenci oprávněně staví odmítavě; v novějším diskurzu o AI se tím překládá anglické cognitive surrender, tedy tendence nekriticky přebírat odpovědi chatbota nebo jiného systému s minimální kontrolou, i když mohou být chybné. V obou významech jde o ústup vlastního úsudku ve prospěch vnější autority, tlaku prostředí nebo zdánlivě přesvědčivého systému.. >> detail
