Neurologická subspecializace, která se zabývá tím, jak poškození či jiné změny mozku a nervové soustavy souvisejí se změnami ve vyšších psychických funkcích a v projevech člověka, tedy v myšlení, učení, paměti, řeči nebo chování. Často propojuje klasické neurologické vyšetření s neuropsychologickými testy a poznatky z klinických neurověd, aby bylo možné lépe popsat, diagnostikovat a cíleně léčit tyto poruchy.. >> detail
Relativně nově vymezený směr v rámci archeologie, který se z hmotných nálezů a dalších materiálních pramenů snaží rekonstruovat, jak lidé v minulosti uvažovali, vnímali svět a získávali poznání.. >> detail
Učební nebo výcvikové záměry vztahující se k procesu poznávání, tedy k tomu, jaké informace si má člověk osvojit a jak s nimi má v mysli zacházet. Nejde jen o množství znalostí, ale i o úroveň práce s nimi, například porozumění, třídění souvislostí či použití při řešení problémů, často ve formě očekávaných výstupů v pedagogice.. >> detail
Dočasné, přechodné nebo trvalé narušení poznávacích funkcí v určité situaci, například poruchy paměti a pozornosti, zhoršená schopnost správně zpracovávat nové informace a celkově oslabená kognitivní výkonnost.. >> detail
psychologie. Česky: poznávací nesoulad. Teorie, kterou v 50. letech 20 století rozpracoval Leon Festinger. Jedná se o rozpor, ke kterému dochází když se člověk dovídá o nějaké osobě, jevu nebo předmětu poznatky, které vedou k prožitku napětí, nesouladu (disonance) = neslučitelnosti, s tím, co člověk dosud zažil, v co věří. Následně se tedy člověk snaží tento nesoulad (disonanci) odstranit. Mnohdy lidé ignorují, nebo snižují význam poznatků, které nezapadají to jejich stávajícího myšlenkového systému. Zachovávají si tím svou vnitřní harmonii a stabilitu. Obecně na nesoulad lidé reagují kognitivními a postojovými změnami.. >> detail
Označení pro okruh psychických funkcí, který souvisí s poznáváním a se zpracováním informací, tedy s tím, jak člověk vnímá, chápe a vyhodnocuje dění kolem sebe. Zahrnuje například pozornost, paměť, uvažování a schopnost plánovat, a v širším pojetí se promítá i do způsobu rozhodování, jednání a prožívání. Prakticky jde o úroveň rozumových schopností, získaných dovedností a znalostí, kterou lze posuzovat rozhovorem nebo standardizovanými psychologickými a neuropsychologickými metodami.. >> detail
Schopnosti spojené s poznáváním a myšlením, například práce se slovy a čísly, čtení a psaní, zpracování a vyhodnocování informací, rozlišování a třídění, vnímání tvarů a jejich odlišení od pozadí, skládání dílčích údajů a poznatků do ucelených systémů a celků.. >> detail
