Jde o soubor základních, převážně vrozených předpokladů, se kterými se člověk narodí – zejména o tělesnou stavbu a některé vrozené způsoby reagování a chování. Tyto dispozice se však u každého jedince během života různě mění i upevňují vlivem prostředí (např. výživou, druhem práce, zájmy či sportem). Jednoznačně vyhraněné typy jsou spíše vzácné, častější je smíšený, neostře ohraničený obraz.
Obor, který třídí lidi podle tělesné stavby do typů, se nazývá biotypologie. Podle tvaru postavy se nejčastěji rozlišují:
- longiligní (makroskelický, mikrosplanchnický, leptosomní, lineární): převažují délkové, „protáhlé“ proporce,
- breviligní (brachyskelický, megalosplanchnický, pyknický, laterální): převažují šířkové, „zavalitější“ proporce,
- typ střední, medioligní (mesatiskelický): bez výrazné převahy délkových ani šířkových proporcí.. >> detail
politicko právní pojetí, podle něhož je veřejná moc odvozena od vůle občanů a je vykonávána v mezích ústavy jako nejvyššího pravidla, které určuje pravidla vládnutí a zároveň omezuje stát, aby chránil základní práva. >> detail
Ústavní, vyplývající z vrozených (genetických) předpokladů a dispozic, vztahující se buď k tělesné stavbě a typu postavy (např. pyknický, leptosomní, atletický), nebo k psychické struktuře osobnosti (např. normální či subnormální).. >> detail