Názorový směr, obvykle vycházející z náboženských představ, který vykládá původ živých organismů včetně člověka jako důsledek záměrného stvoření božskou nebo jinou nadpřirozenou tvůrčí silou, a ne jen jako výsledek přirozených evolučních mechanismů.. >> detail
Látka vznikající ve svalové tkáni z kreatinu. Její hladina v krvi odráží funkci ledvin a stanovení její clearance se používá k odhadu glomerulární filtrace (endogenní clearance).. >> detail
V běžném i odborném pojetí jde o schopnost člověka vytvářet něco nového a zároveň hodnotného, ať už jsou to nápady, postupy, symboly nebo řešení problémů. Etymologicky se obvykle vykládá z lat. creo, tedy tvořím. Projevy této schopnosti nevznikají z jediné příčiny, ale z proměnlivé souhry řady vlivů, od materiálních podmínek a životní zkušenosti přes motivaci a emoce až po sociální a kulturní prostředí. V psychologii se někdy popisuje jako osobnostní faktor C, kde C odkazuje na anglické creativity. Americký psycholog J. P. Guilford zdůraznil úlohu divergentního myšlení, tedy schopnosti rozbíhat se k více možnostem, neobvykle je kombinovat a nesetrvávat u jediného zaběhaného postupu. Faktorové výzkumy naznačily, že tento typ myšlení se skládá z více dílčích dispozic, například z pružnosti při změně strategie, z citlivosti k problémům a z dovednosti vystihnout podstatný princip úlohy tak, aby šel využít i v jiné situaci. Projevem může být také zjednodušení postupu nebo zavedení výstižnějšího a úspornějšího značení, které zkracuje některé mentální kroky. Důležité je vyhledávání analogií, příkladem je bionika, kdy se technická řešení inspirují principy pozorovanými u živých organismů. To, čeho si všimneme a co vůbec rozpoznáme jako problém, přitom silně ovlivňují naučené kategorie, hodnoty, emoce i přilnutí k běžně sdíleným názorům, proto svěží pohled představuje spíše kvalitu interpretace než pouhou ostrost smyslů. Vztah k inteligenci není přímočarý, při nízké úrovni obecných schopností se originální výkon prosazuje obtížně, avšak vysoké skóre v testech inteligence samo o sobě nezaručuje výrazně nápadité výsledky. V praxi se proto zkoumá i role vnitřní motivace a rysů jako otevřenost zkušenosti, a v psychometrii se používají úlohy zaměřené například na plynulost a originalitu nápadů.. >> detail
