Silná úzkost z toho, že otevřené vyjasnění situace by mohlo skončit hádkou nebo poškozením vztahu. Dotyčný pak raději ustupuje a mívá potíže říct druhým přímo ne, i když tím jde proti sobě. Typické je vyhýbavé chování, odkládání nepříjemných rozhovorů a někdy i stresové tělesné reakce, například napětí nebo bušení srdce.. >> detail
V psychologii označení pro rys osobnosti, při němž člověk snadno sklouzává k hádkám a má sklon posuzovat druhé velmi přísně, často s potřebou jim neustále něco upravovat nebo „napravovat“. Při hledání řešení bývá komunikace emočně vyhrocená a spíše konfliktní, přičemž se napětí často vybíjí navenek tím, že se vina a odpovědnost za problém připisuje hlavně okolí, což může zhoršovat spolupráci i mezilidské vztahy.. >> detail
Postavit vedle sebe více tvrzení nebo zdrojů informací a zjišťovat, v čem si odpovídají a kde se liší, případně přivést člověka do přímého střetu s jinou osobou či s důkazy tak, aby na ně musel reagovat. Často jde o postup používaný při sporu nebo při vyšetřování k prověření věrohodnosti. Příklad: Vyšetřovatel nechal podezřelého vyjádřit se k tomu, co uvedl svědek.. >> detail
Filozoficko-etický a společenský směr vycházející z myšlenek Konfucia, který zdůrazňuje mravní jednání, správné uspořádání mezilidských vztahů, úctu k rodičům a tradicím i význam vzdělání. V dějinách Číny se postupně stal státem podporovanou doktrínou, jež ovlivňovala pravidla veřejného života i každodenní chování.. >> detail
stav nejasnosti a dezorientace, kdy je narušený řád a věci se jeví neuspořádaně, v právním smyslu také situace, kdy se v jedné osobě spojí oprávněný a povinný subjekt (tj. ten, kdo má právo, a zároveň ten, kdo má povinnost). >> detail
Stav, kdy je člověk nebo situace nejasná a těžko se v ní orientuje, informace se míchají a celek nepůsobí přehledně ani souvisle, často s dojmem chaosu.. >> detail