V duchovním a náboženském kontextu jde o niternou očistu člověka, tedy jakési mystické zbavení se toho, co je vnímáno jako příliš smyslové či tělesné, s cílem dosáhnout větší vnitřní čistoty a klidu.;V oblasti estetiky a literární teorie označuje účinek silného uměleckého prožitku, typicky při dramatu, kdy divákova intenzivní emocionální reakce vyústí v pocit povznesení a vnitřního uspořádání. Už Aristotelés tento jev spojoval s prožitkem soucitu a bázně.;V psychologii a psychoterapii se tím míní uvolnění nahromaděného napětí a tíživých emocí, které může nastat, když člověk bezpečně otevře a zpracuje obtížnou zkušenost, například při terapeuticky vedeném vybavení a promyšlení traumatické vzpomínky.. >> detail
Emoční reakce s očistným účinkem, při níž se nahromaděné vnitřní psychické napětí vybije a dojde k úlevě. Často se pojí s prudkým prožitkem oprávněné zlosti nebo jiné silné emoce, který umožní ventilaci a následné zklidnění, čehož se využívá i v psychoterapii.. >> detail
Přídavné jméno od „katastrofa“: něco, co má povahu pohromy, k pohromě směřuje nebo jí končí, označuje událost či obrat a jejich následky jako tragické a nešťastné. Používá se také pro stav velmi nepříznivý (např. hospodářská situace). V expresivním užití znamená naprostý, úplný (např. neúroda, porážka).. >> detail
mimořádně výrazná neschopnost a nekompetentnost, hluboký nedostatek odborných znalostí a dovedností, tedy absence potřebné kvalifikace k vykonávání dané činnosti. >> detail
Přídavné jméno odvozené od slova katastrofa, vyjadřuje vztah k ničivé události nebo průběh s mimořádně těžkými následky, někdy se užívá i jako méně časté synonymum pro katastrofální.;V geologii a dalších vědách o Zemi se objevuje ve spojení s katastrofismem, tedy pojetím, že zásadní proměny zemského povrchu a dějin přírody byly vyvolávány hlavně náhlými zvraty, ne jen dlouhodobými pozvolnými procesy.;V literatuře a dramatu se může vztahovat k typu postavy nebo dějové situace, u níž je už předem naznačeno nevyhnutelné směřování k tragickému konci.. >> detail
