V obecné češtině vyjadřuje vztah ke kůře dřevin, tedy k jejich vnější ochranné vrstvě, případně k obalu na povrchu větví nebo kmene.;V botanice se takto označují části a vrstvy tvořící rostlinnou kůru, například pletiva pod pokožkou stonku či kořene, která chrání a zároveň se podílí na výměně látek s okolím.;V biologii a fyziologii se tento přívlastkový význam používá i pro vrstvy buněk nebo produkty vznikající v kůře orgánů, typicky u kůry nadledvin, kde se tvoří steroidní hormony.;V anatomii a neurovědách se tím míní souvislost s mozkovou kůrou a jejími funkčními oblastmi, například s regiony důležitými pro tvorbu a porozumění řeči.;V medicíně se tím popisují stavy, u nichž je příčina poruchy v mozkové kůře, například ztráta zraku při zachované funkci oka a zrakového nervu.. >> detail
Postupné znehodnocování a rozpad materiálu, nejčastěji kovových součástí, způsobené působením prostředí, například vlhkostí a kyslíkem. Děj mívá chemický nebo elektrochemický charakter, vede k tvorbě oxidů či jiných sloučenin na povrchu a časem k úbytku hmoty i pevnosti;V geologickém smyslu chemické zvětrávání, při němž se povrch hornin a minerálů pomalu narušuje reakcemi s vodou a rozpuštěnými látkami. Výsledkem může být rozpouštění, změna chemického složení nebo přeměna na jiné minerální fáze. >> detail
Právnická osoba z oblasti podnikání, obvykle kapitálová firma s podíly či akciemi, která jedná navenek sama za sebe a má majetek oddělený od svých vlastníků.;Institucionalizované sdružení osob nebo organizací vytvořené kvůli společnému účelu, například profesní či zájmový spolek, který se řídí stanovami a mívá vlastní orgány.. >> detail
Politická doktrína vycházející z italského fašismu, která chápala stát jako nadřazenou autoritu a usilovala o tzv. korporativní uspořádání společnosti, kdy jsou zaměstnanci i zaměstnavatelé sdružováni do profesních organizací řízených a dozorovaných režimem.. >> detail
V Itálii za fašistického režimu se tím označovala oficiální státní doktrína, která v autoritářském a místy i nábožensky laděném rámci hlásala „sjednocení“ zájmů společnosti, ve skutečnosti ale oslabovala či potlačovala samostatné dělnické struktury a nahrazovala je profesními svazy pod dohledem státu. Tento model se záměrně prezentoval jako návrat k tradici středověkých cechů a podobných korporací, aby získal dojem historické oprávněnosti.. >> detail
