Lev Nikolajevič Tolstoj, proslulý ruský spisovatel, se vedle literatury výrazně věnoval i otázkám výchovy a tomu, jak se člověk učí. Správně vedená škola podle něj stojí na co největší svobodě žáka a na omezení vnějšího donucování, protože přehnaná kázeň může potlačovat přirozenou aktivitu a zvídavost. Jako zásadní vyučovací oporu zdůrazňoval zkušenost učitele, učení skrze prožitek a kontakt s reálnými situacemi, nikoli jen pevné předpisy a mechanické drilování. V mnohém navazoval na myšlenky J. J. Rousseaua a své představy zkoušel i prakticky, když na Jasnaja Poljana organizoval výuku pro venkovské děti, své zkušenosti zveřejňoval v pedagogickém periodiku a připravoval učební texty, například Azbuka. Jeho pedagogické úvahy úzce souvisejí s morálním postojem, v němž odmítal odpovídat na zlo násilím a vybízel k jednoduchosti inspirované raným křesťanstvím, což později inspirovalo i některé nenásilné a humanistické proudy.. >> detail
