neschopnost ukládat do paměti nové informace, někdy i neschopnost poznat blízké příbuzné, omezená schopnost vytvářet srozumitelné představy, výrazná ztráta emoční sebekontroly a schopnosti přiměřeného sociálního chování a jednání. >> detail
Výrazně omezené rozumové schopnosti a obtížné osvojování poznatků i praktických dovedností, velmi závažné opoždění vývoje řeči a často také vývoje motoriky. Intelektové fungování se typicky nachází v rozmezí IQ 20–34. Sociální adaptace a způsobilost k samostatnému fungování jsou výrazně snížené a často je nutná rozsáhlá podpora v každodenních činnostech. V dospělosti odpovídá mentální věk přibližně 3–6 let. Může se objevovat eretické (neklidné, vzrušivé) nebo naopak torpidní (zpomalené, utlumené) chování.. >> detail
Starší pojmenování pro velmi závažnou formu intelektového postižení, při níž jsou kognitivní schopnosti i praktické dovednosti výrazně omezené a člověk zpravidla vyžaduje dlouhodobou podporu v běžném životě. V dřívější odborné literatuře se používaly termíny jako těžká oligofrenie, označovaná také jako slabomyslnost, případně těžká mentální subnormalita, dnes se dává přednost neutrálnějším a přesnějším výrazům.. >> detail
zkratka pro angliké: Time For Prints, neboli v překladu: čas za fotografie. Tento termín je používán ve fotografické praxi a popisuje formu spolupráce mezi fotografem a modelkou (modelem) (případně maskérem či dalšími spolupracovníky). Místo honoráře tak např. model získá fotografie a domluví se zároveň práva za jakých je může užít. Nejčastěji se domluví možnost užití pro vlastní prezentaci.. >> detail
Thallus (z řečtiny přes latinu, množné číslo thalli) označuje stélku, tedy jednoduché vegetativní tělo organismů bez pravých kořenů, stonku a listů a bez vyvinutých vodivých pletiv. V biologii se tímto názvem popisují těla některých nižších rostlin a řas, v mykologii se termín často používá i pro podhoubí, tedy mycelium tvořené sítí hyf.. >> detail
Psychologická disciplína, která zkoumá, jak lidé vnímají a prožívají blízkost smrti a konec života, jaké psychické potřeby mívá člověk v terminální fázi a jak lze pomáhat jemu i jeho rodině při vyrovnávání se se ztrátou, často v návaznosti na paliativní nebo hospicovou péči.. >> detail
V hlubinné psychologii se tím někdy míní spekulativní představa, že člověk si mimo vědomou kontrolu a na základě zděděných dispozic nevědomě „vybírá“ či přitahuje určité okolnosti vlastního úmrtí, například tím, že dlouhodobě směřuje k podobným rizikovým situacím. Tento výklad bývá spojován se směrem navazujícím na Szondiho.. >> detail
