tenká vrstva převážně řídkého pojiva uložená těsně pod serózním krytem dělohy, tvořící přechod k hlubším vrstvám stěny a často obsahující drobné cévy, subserózní pojivová tkáň ležící bezprostředně pod serózou na povrchu orgánu. >> detail
V medicíně telangiectasia znamená abnormální rozšíření drobných, většinou povrchově uložených cév, hlavně kapilár, takže jsou na kůži nebo na sliznicích viditelné jako jemné červené až fialové žilky. Název je odvozen z řeckých kořenů vyjadřujících cévu a roztažení. Pod označením Telangiectasia haemorrhagica hereditaria se popisuje dědičná porucha cév, při níž jsou tyto změněné cévy křehké a snadno krvácejí, typické je opakované krvácení z nosu a možné krvácení v zažívacím traktu, což může vést i k chudokrevnosti.. >> detail
V medicíně se tím rozumí telangiitida, tedy zánětlivé postižení nejdrobnějších krevních cév v okrajových částech tkání, hlavně kapilár a drobných větví mikrocirkulace. Etymologicky je v názvu obsaženo ř. angeion (céva) a přípona -itis vyjadřující zánět, proto se řadí mezi vaskulitidy.. >> detail
V lékařství jde o chorobné postižení nejdrobnějších krevních cév, především kapilár a malých koncových větví tepen, které bývají rozšířené a křehčí. Navenek se to může projevit viditelnými jemnými cévkami na kůži nebo sliznicích a někdy i sklonem ke snadnějšímu krvácení. Název vychází z řečtiny a souvisí s výrazem angeion pro cévu.. >> detail
Dlouhodobě rozšířené drobné povrchové kožní cévky, které jsou na kůži patrné jako jemné červené až fialové čárky nebo pavučinkovitá kresba. Obvykle jde hlavně o kosmetický problém, někdy však mohou doprovázet například chronické poškození kůže sluncem nebo některá zánětlivá kožní onemocnění.. >> detail
Dlouhodobě rozšířené drobné kožní cévky, které prosvítají na povrchu jako jemné červené až namodralé „pavučinky“ nebo tenké žilky, někdy související například s rosaceou či poruchou žilního návratu.. >> detail
