teoretický přístup, jenž na základě vědeckých poznatků podává výklad a objasňuje, jak jevy ve zkoumané oblasti vznikají a jsou uspořádány, jak fungují a jaké mezi nimi existují vztahy a souvislosti. >> detail
Podle anglického kognitivního a experimentálního psychologa Donalda Erica Broadbenta (1926–1933) procházejí všechny informace zachycené smyslovými vstupy bezprostředně po přijetí selekcí: část podnětů je odfiltrována, případně výrazně oslabena. Do následného zpracování na úrovni vědomého vnímání se tak dostanou jen některé informace, zatímco ostatní stimuly této úrovně vůbec nedosáhnou. Z toho vyplývá, že řadu projevů chování člověk vykonává automaticky, tedy bez vědomého zaměření pozornosti (Broadbent, 1958 in Sternberg, 1999). Selektivní zaměřování pozornosti navíc může vést i k různým chybám a poruchám, například v oblasti komunikace.. >> detail
Vědní disciplína, která z kvantitativního hlediska popisuje a měří informaci a zkoumá, jak ji účinně kódovat, přenášet, ukládat a dále zpracovávat, propojuje aplikovanou matematiku, elektrotechniku a informatiku.. >> detail
Psychologický rámec, který popisuje, jak si člověk postupně vytváří a zpřesňuje představu o vlastních i cizích vnitřních stavech. Vysvětluje, jak vznikají a mění se mentální procesy a prožívání, jak si uvědomujeme své myšlenky a pocity a jak z podobných stop usuzujeme na záměry, přesvědčení či emoce druhých lidí. Tato schopnost je klíčová pro porozumění chování, sociálním vztahům i regulaci emocí a často se spojuje s vývojovou psychologií a teorií attachmentu, případně s klinickými přístupy v psychoterapii.. >> detail
Rozsáhlé předkolumbovské sídliště ve středním Mexiku, považované za jedno z nejzáhadnějších měst Mezoameriky, přičemž jeho původní vlastní jméno neznáme. Název v nahuatlu se často vykládá jako „místo, kde se rodí bohové“. V době největšího rozkvětu fungovalo jako významné rituální a mocenské centrum s čilými obchodními vazbami, později bylo během pozdního klasického období postupně opuštěno.. >> detail
Pojem pro božskou moudrost a pro způsob poznávání, při němž člověk usiluje o přímý vnitřní vhled do božství a hlubšího smyslu skutečnosti skrze intuici a mystickou zkušenost. V moderním užití se tím někdy míní také esoterický duchovní směr, který se pokouší spojovat různé náboženské a filozofické tradice a pracuje s představami jako karmický zákon či opakované zrození.. >> detail
(archeol.) (v Přední Asii) archeologické označení pro vyvýšený pahorek vzniklý postupným navrstvením zbytků opakovaně osidlovaného sídliště v průběhu tisíciletí, tzv. sídlištní mohyla, tell, hüyük. >> detail
