Chirurgický zákrok, při němž se operačně vytvoří otvor do průdušnice s přístupem i do oblasti hrtanu, obvykle kvůli rychlému zajištění průchodnosti dýchacích cest. Termín je odvozen z řec. tracheia (průdušnice) a larynx (hrtan).. >> detail
V medicíně označuje stav, kdy chrupavčitá výztuž průdušnice ztrácí pevnost, stěna se při dýchání snadno vtahuje a může se částečně zúžit až kolabovat hlavně při výdechu, což se projevuje zhoršeným průchodem vzduchu a hlučným dýcháním, může být vrozený i získaný.. >> detail
Lékařský výraz pro rekonstrukční plastickou operaci průdušnice, při níž se chirurgicky upravuje její tvar a obnovuje průchodnost dýchacích cest, například při zúžení po úrazu, zánětu nebo po delší intubaci. Etymologie bývá spojována s řeckým tracheia a s pojmem plastike (techne).. >> detail
V medicíně se tím rozumí tracheoskopie, tedy endoskopické vyšetření průdušnice přímým pohledem po zavedení tracheoskopu. Lékař při něm hodnotí stav sliznice a průchodnost dýchacích cest, někdy je možné také odebrat vzorek k dalšímu rozboru. Původ názvu se vztahuje k ř. tracheia, průdušnice.. >> detail
Lékařské označení pro tracheostomii, tedy chirurgické vytvoření otvoru v průdušnici a jeho vyvedení na povrch těla, nejčastěji v oblasti krku, aby bylo možné zajistit průchodnost dýchacích cest například zavedením kanyly. Termín je odvozen z řečtiny.. >> detail