V medicíně a anatomii výraz pro schránkovitý obal nebo pouzdro určité tělní struktury, typicky tvořený blánou či vazivem. U ovariálního folikulu jde o jeho obal, ve kterém se obvykle rozlišuje pevnější zevní část a více buněčná, dobře prokrvená vrstva s významem pro výživu a tvorbu steroidních hormonů. V páteřním kanálu se tak může označovat i tvrdá plena, tedy dura mater, která vytváří ochranný obal míchy.;V botanice se tímto názvem označují pouzdrovité části rozmnožovacích orgánů, například pylové váčky prašníku, kde vznikají mikrospory a následně pylová zrna.;V zoologii se používá pro ochranný obal nebo pevnější schránku některých bezobratlých, která kryje měkké tkáně či rozmnožovací struktury a zvyšuje jejich odolnost vůči okolnímu prostředí.. >> detail
Biologické označení pro telytokii, tedy způsob rozmnožování, při němž vznikají potomci výhradně ženského pohlaví. Vyskytuje se například jako forma partenogeneze, kdy se z neoplozených vajíček vyvíjejí jen samice, název je odvozen z řečtiny a doslova odkazuje na „ženské rození“ (ř. thelos).. >> detail
Hlavní okruh či ústřední motiv, kolem něhož se soustředí obsah textu nebo promluvy, třeba odborné práce, přednášky či debaty. V praxi jde o to, co je společným jmenovatelem sdělení a co se často dá vyjádřit krátkým heslem nebo otázkou.;V jazykovědě označení pro tematickou složku sdělení, tedy výchozí bod, k němuž se výpověď vztahuje a z něhož mluvčí vychází, obvykle v protikladu k rématu jako nové informaci. V některých gramatických tradicích se tak říká i morfému, který se podílí na stavbě kmene a může stát mezi kořenem a koncovkou, čímž pomáhá odlišovat ohýbací typy.. >> detail
České označení pro rod drobných vodních plžů z čeledi Neritidae (zubovci), kteří mívají pevnou ulitu a v řekách či místy i v brakických vodách se živí hlavně povlaky řas na kamenech a dalších pevných podkladech.. >> detail
Způsob státního uspořádání, v němž je politická moc odvozována od božské autority a správa země je ospravedlňována náboženstvím. V praxi bývá řízení státu pevně propojeno s církevními institucemi a klíčové rozhodování často drží náboženští představitelé.. >> detail
V křesťanské teologii označení pro trojici nadpřirozených ctností považovaných za Boží dar, které člověka zaměřují k Bohu, často se zmiňuje hlavně víra a naděje.. >> detail
Psychiatricky popisovaný stav, kdy se u člověka objevují bludy s náboženským obsahem, například neotřesitelné přesvědčení o zvláštním božském poslání nebo výjimečném spojení s Bohem, často jako součást psychózy.. >> detail