způsob vyjadřování, v němž o významu slova rozhoduje i jeho melodie, výška hlasu nebo tónové zabarvení při vyslovení, právě díky tomu lze odlišit různá slova, která se v písmu zapisují stejně. Někdy se také uvažuje (jde však jen o hypotézu), že nejstarší lidský prajazyk mohl být založený na tónech a že se mohl vyvíjet současně s hudbou.. >> detail
V anatomii a medicíně se tímto latinsky odvozeným názvem označuje mandle, tedy útvar z lymfatické tkáně umístěný v oblasti hltanu u zadní části úst, který se podílí na obranných reakcích organismu.. >> detail
V církevní tradici, výraz z lat., označuje typické ostříhání nebo vyholení části vlasů na vrchu hlavy jako viditelné znamení příslušnosti k duchovnímu či řeholnímu stavu. V přeneseném, lehce expresivním použití se tak někdy říká i nápadné lysině. Zároveň může jít o starší katolický obřad, při němž byl kandidátovi symbolicky upraven účes při vstupu do klerického stavu před přijetím svěcení, dnes se v běžné praxi užívá spíše jen historicky.. >> detail
Patrová neboli krční mandle, tedy dvojice uzlinaté lymfatické tkáně uložená po stranách hltanu, která je součástí obranného systému a zachytává choroboplodné zárodky vstupující ústy.. >> detail
