Expertní analytické pracoviště či institut, který sdružuje specialisty a vytváří studie, podklady a doporučení pro veřejnou debatu i rozhodování, často k otázkám veřejných politik a dlouhodobých strategií.. >> detail
Myšlení je soubor poznávacích procesů, při nichž člověk zpracovává zkušenost a dospívá k obecnějšímu porozumění realitě. V praxi to znamená, že vytváří a uspořádává vztahy mezi vnitřními obsahy, od bezprostředních smyslových vjemů a představ až po abstraktní pojmy, soudy a z nich odvozené závěry. Souvislosti vznikají jak mezi prvky na stejné úrovni, například mezi pojmy, tak i napříč úrovněmi, kdy se konkrétní vjem proměňuje v kategorii nebo pravidlo. V psychologii se často mluví o rozdílu mezi praktickým uvažováním opřeným o každodenní zkušenost a teoretickým uvažováním, které používá přesnější a systematičtější pojmy. Ukázkově se to projeví, když dítě označí nakreslený čtyřhranný tvar podle podobnosti s běžným předmětem, zatímco člověk se znalostí geometrie jej pojmenuje odborně. Někteří autoři, například C. G. Jung, popisovali více způsobů myšlení, mimo jiné zkušenostně založené a intuitivní, přičemž zdůrazňovali, že volba stylu uvažování ovlivňuje rozhodování i chování. Myšlení obvykle zvyšuje účinnost lidské činnosti, protože umožňuje plánovat, vyhodnocovat možnosti a řešit problémy. Ačkoliv často probíhá ve slovech jako vnitřní řeč, může mít i neverbální podobu, zejména vizuální myšlení, kdy člověk kombinuje a proměňuje mentální obrazy. Na tuto oblast navazuje pojem vizuální gramotnost, tedy schopnost rozumět a kriticky interpretovat vizuální sdělení, například symboly, schémata nebo grafy.. >> detail
schopnost uvažovat a pracovat s informacemi, tedy rozumové dovednosti a postupy mysli, zahrnuje mentální/kognitivní strategie používané při řešení problémů, posuzování a rozhodování. >> detail
Synonymní označení pro thioly, tradičně nazývané také merkaptany, tedy organické sloučeniny se skupinou -SH, které představují sirnou obdobu alkoholů a často mají výrazný zápach.. >> detail
Specifická fobie, při níž člověk prožívá neúměrně silnou úzkost až paniku z dotyku a jakéhokoli tělesného kontaktu, takže může vyhledávání blízkosti druhých výrazně omezovat. V literatuře se někdy uvádí i označení aphephobia.. >> detail
Označení pro horský druh penízku, tedy drobnou bylinu z čeledi brukvovitých, která roste hlavně v podhůří a v horách, často na sušších loukách a kamenitých svazích.. >> detail
označení pro nábytek vyráběný z tvarovaného dřeva, kdy se jednotlivé díly ohýbají například působením páry, často ve stylu lehkých klasických židlí. >> detail
