V křesťanské teologii, hlavně v katolické nauce, jde o učení, že při proměňování v eucharistii se vnitřní podstata (substantia) svátostných darů mění v Kristovu skutečnou přítomnost, i když vnější, smysly postřehnutelné vlastnosti (accidentia) zůstávají stejné.;Ve filozofii a někdy i přeneseně v běžném vyjadřování se tím míní přepodstatnění, tedy proměna zasahující samotnou esenci věci, nikoli jen její povrchové znaky nebo funkci.. >> detail
Patologický děj, při kterém se krevní plazma nebo jiná tělní tekutina pasivně přesouvá přes stěnu cév a postupně se hromadí v okolních tkáních či v některých tělních dutinách, typicky bez výrazné zánětlivé reakce.. >> detail
Nezánětlivý výpotek, tedy spíše čirá tekutina, která se prosákne z krevního řečiště přes cévní stěnu a následně se může hromadit v některé tělní dutině, například v pohrudnici. Bývá chudá na bílkoviny i buňky a často souvisí se změnami tlaku tekutin v organismu.. >> detail
proměna podstaty, v katolické teologii jde o to, že při mši se podstata chleba a vína mění v Kristovo tělo a krev, zatímco vnější podoba zůstává stejná. Např.: Víra v tuto proměnu je jedním ze základních bodů katolického učení o eucharistii.. >> detail