Latinský výraz odvozený od temperare ve významu vyvažovat nebo míchat. Označuje celkové osobní založení člověka, tedy poměrně stálý souhrn vlastností, které se projevují zejména v emoční reaktivitě, způsobu prožívání a v míře sebekontroly a vůle. V psychologii se často chápe jako část osobnosti s výrazným biologickým podkladem, patrná už v raném vývoji.. >> detail
Ctnost založená na sebeovládání a rozumné míře, kdy člověk umí krotit své touhy a jedná vyváženě, aby nepřekračoval přiměřené hranice a udržoval v životě ukázněnost a pořádek. V antické i křesťanské etice se obvykle řadí mezi kardinální ctnosti vedle prudentia, iustitia a fortitudo.. >> detail
Ve starověkém prostředí se tím někdy rozumí stéla, tedy samostatně stojící kamenná deska nebo sloup s nápisem či výzdobou, využívaný jako pamětní či náhrobní prvek.;Označení pro zednářskou budovu, kde má své zázemí lóže svobodných zednářů a kde se konají jejich setkání i obřadní úkony.. >> detail
