Metodologický pojem původně formulovaný Gilbertem Rylem, který se později silně ujal zejména v interpretativní antropologii a dalších kvalitativně orientovaných společenských vědách. Označuje takový popis situací a jednání, jenž nejde jen po tom, co je vidět navenek, ale doplňuje i kontext, záměry aktérů, sdílené významy, místní pravidla a symboliku. Smyslem je, aby z pečlivého zpracování terénních pozorování a jiných empirických podkladů bylo možné vykládat i širší kulturní a politické souvislosti.. >> detail
Orientovaný, podnětem řízený pohyb buněk, tkání nebo celého organismu, který vzniká jako reakce na mechanické podráždění dotykem. Směr může být k místu kontaktu i od něj a v praxi se s tímto jevem setkáme například u mikroorganismů pohybujících se po povrchu nebo u živočichů, kteří vyhledávají těsný kontakt se stěnami či jinými překážkami.. >> detail
Označení pro „zásobárnu“ nápadů a know how, tedy centrum odborného uvažování, kde se systematicky rozvíjejí koncepce a interpretují společenské jevy. V praxi jde nejčastěji o výzkumné nebo analytické pracoviště či instituci, případně o poradní tým specialistů, který připravuje studie, podklady a doporučení pro rozhodování ve veřejné správě, politice nebo v jiných organizacích.. >> detail
Expertní analytické pracoviště či institut, který sdružuje specialisty a vytváří studie, podklady a doporučení pro veřejnou debatu i rozhodování, často k otázkám veřejných politik a dlouhodobých strategií.. >> detail
Skupina lidí nebo specializovaná instituce, která funguje jako hlavní zdroj nápadů a odborných analýz, společně promýšlí složité otázky a připravuje koncepce, strategie či doporučení. Často vytváří podklady pro rozhodování v politice, veřejné správě nebo v řízení organizací.. >> detail
Myšlení je soubor poznávacích procesů, při nichž člověk zpracovává zkušenost a dospívá k obecnějšímu porozumění realitě. V praxi to znamená, že vytváří a uspořádává vztahy mezi vnitřními obsahy, od bezprostředních smyslových vjemů a představ až po abstraktní pojmy, soudy a z nich odvozené závěry. Souvislosti vznikají jak mezi prvky na stejné úrovni, například mezi pojmy, tak i napříč úrovněmi, kdy se konkrétní vjem proměňuje v kategorii nebo pravidlo. V psychologii se často mluví o rozdílu mezi praktickým uvažováním opřeným o každodenní zkušenost a teoretickým uvažováním, které používá přesnější a systematičtější pojmy. Ukázkově se to projeví, když dítě označí nakreslený čtyřhranný tvar podle podobnosti s běžným předmětem, zatímco člověk se znalostí geometrie jej pojmenuje odborně. Někteří autoři, například C. G. Jung, popisovali více způsobů myšlení, mimo jiné zkušenostně založené a intuitivní, přičemž zdůrazňovali, že volba stylu uvažování ovlivňuje rozhodování i chování. Myšlení obvykle zvyšuje účinnost lidské činnosti, protože umožňuje plánovat, vyhodnocovat možnosti a řešit problémy. Ačkoliv často probíhá ve slovech jako vnitřní řeč, může mít i neverbální podobu, zejména vizuální myšlení, kdy člověk kombinuje a proměňuje mentální obrazy. Na tuto oblast navazuje pojem vizuální gramotnost, tedy schopnost rozumět a kriticky interpretovat vizuální sdělení, například symboly, schémata nebo grafy.. >> detail
schopnost uvažovat a pracovat s informacemi, tedy rozumové dovednosti a postupy mysli, zahrnuje mentální/kognitivní strategie používané při řešení problémů, posuzování a rozhodování. >> detail
