Stav, kdy je v krvi nízký počet krevních destiček, nejčastěji proto, že se trombocyty netvoří v kostní dřeni v dostatečném množství, a tím se může zvyšovat sklon ke krvácení nebo tvorbě modřin.. >> detail
Krevní destičky jsou malé nepravidelné polygonální (čtyřúhelníkovité) útvary bez jádra, nejde tedy o plnohodnotné buňky. Vznikají v kostní dřeni odštěpováním z megakaryocytů. Jsou nezbytné pro zástavu krvácení – na místě poranění se shlukují a podílejí se na tvorbě krevní sraženiny (strupu). Jejich životnost je přibližně 3–5 dní.. >> detail
Léčebný postup, při němž se pomocí trombolytických léků rozkládá krevní sraženina v cévě, aby se obnovil průtok krve. Využívá se hlavně u náhlých stavů, kdy sraženina zablokuje tepnu nebo žílu, a je spojený s rizikem krvácení.. >> detail
Enzymový faktor z koagulační kaskády, který urychluje aktivaci protrombinu na trombin, a tím zásadně přispívá ke spuštění srážení krve a vytvoření stabilní krevní sraženiny při poranění cévy.. >> detail
Lipidové signální mediátory řazené mezi eikosanoidy, vznikající z kyseliny arachidonové a působící převážně lokálně v místě tvorby. Produkují je zejména krevní destičky, kde podporují jejich aktivaci a shlukování a zároveň navozují zúžení cév, takže se podílejí na hemostáze a vzniku trombu. V odborných textech se pro ně často používá zkratka TX. Jejich tvorba je závislá na cyklooxygenáze, jejíž inhibice acetylsalicylovou kyselinou je jedním z mechanizmů antiagregační léčby. Účinky těchto mediátorů se v cévách funkčně vyvažují s prostacyklinem a jsou zprostředkovány membránovými receptory spřaženými s G proteiny. Pojmenování souvisí s výrazem trombocyt.. >> detail
Stav, kdy se v cévě vytvoří krevní sraženina (trombus) přímo v daném místě a následně průsvit cévy zúží nebo zcela uzavře, čímž omezí průtok krve do tkání. Může postihnout žíly i tepny a vede k nedokrvení nebo otoku podle toho, o jaký typ cévy jde.. >> detail
