1. obvykle dlouhá a náročná výprava, nejčastěji pěšky (často v horách), 2. (hovor.) těžká, vyčerpávající práce, 3. část nebo úsek nějakého celku, hlavně v tanci, 4. taneční figura (prvek), 5. (motor. slang.) otáčka, např. motoru. >> detail
(bot.) bylinná rostlina z rodu Erigeron z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), vytváří úbory s jemnými paprskovitými kvítky často do fialova a vyskytuje se hojně na narušených stanovištích jako plevel. >> detail
V biogeografii se tím označuje rostlinný nebo živočišný druh typický pro suché stepi a polopouště turanské oblasti ve vnitrozemí Asie, hlavně v zázemí Kaspického moře. Název je odvozen od Turanské nížiny a obvykle zahrnuje organismy přizpůsobené aridnímu prostředí, nedostatku vody a výrazným teplotním výkyvům.. >> detail
Označení pro vyvedení z míry a narušení obvyklého pořádku, kdy se ztrácí klid, roste napětí a situace působí chaoticky až rozrušeně. V češtině jde spíše o knižnější výraz, který se významově pojí s latinským turbare, tedy rušit nebo uvádět do zmatku.. >> detail
Laboratorní analytická metoda, při níž se opticky stanovuje míra zákalu kapaliny, typicky roztoku nebo suspenze. Využívá toho, že drobné částice v tekutině rozptylují nebo zeslabují procházející světlo, takže z naměřené hodnoty lze usuzovat na množství rozptýlených částic nebo nepřímo na koncentraci sledované látky. Název je odvozen od latinského turbidus ve významu kalný a z přípony -metria jako měření.. >> detail
Turbidimetrie je optická analytická metoda, při níž se stanovuje zákal kapaliny nebo koncentrace rozptýlených částic měřením zeslabení světelného paprsku procházejícího vzorkem. Část dopadajícího světla se na částicích rozptýlí do jiných směrů, případně se pohltí, a do detektoru umístěného v ose původního paprsku proto dopadne méně světla. Čím větší je za stanovených podmínek množství částic, tím vyšší bývá naměřená turbidance neboli zdánlivá absorbance. Koncentrace sledované látky se obvykle určuje porovnáním s kalibračními standardy. Výsledek ovlivňuje nejen počet částic, ale také jejich velikost, tvar, barva, index lomu, sklon ke shlukování, vlnová délka použitého světla a konstrukce přístroje. Turbidimetrie se uplatňuje při kontrole vody, analýze suspenzí a koloidních soustav, sledování růstu mikroorganismů nebo při laboratorním stanovení bílkovin a dalších látek vytvářejících sraženinu či zákal. V klinické biochemii se používá například imunoturbidimetrie, při níž vznikají komplexy antigenu a protilátky. Turbidimetrie se liší od nefelometrie: turbidimetrie měří zeslabení procházejícího světla, zatímco nefelometrie měří světlo rozptýlené pod určitým úhlem, často 90 stupňů. Turbidimetrie bývá vhodnější pro koncentrovanější disperzní soustavy, nefelometrie pro nižší koncentrace částic.. >> detail
