Stav, kdy další sběr a analýza materiálu už nepřinášejí nové informace využitelné k vytváření dalších kategorií nebo k dalšímu rozvíjení těch stávajících, nově získaná data se opakují a teorii už neposouvají.. >> detail
Porozumění určité oblasti založené na čistě rozumovém zkoumání: na myšlenkové analýze a syntéze, využití induktivního i deduktivního usuzování, tvorbě a ověřování modelů prostřednictvím simulací a na jejich formalizaci.. >> detail
Osoba, která se v určité disciplíně zaměřuje především na rozpracování a ověřování teorie, tedy na formulování pojmů, modelů a obecných principů, spíše než na přímé praktické provádění činností typické pro praktika.. >> detail
Myšlenky a pravidla, které zůstanou jen na papíře a nikdy se nezkusí v reálné činnosti, jsou málo užitečné, podobně jako povoz bez klíčové součásti, která mu umožní jet. Naopak samotná praxe bez pochopení principů snadno sklouzne k mechanické rutině a ztrácí směr, protože neví, proč a kam postupovat. Rčení se často uvádí ve vzdělávání i v řemeslech jako připomínka, že teorie a zkušenost se mají navzájem doplňovat.. >> detail
teoretický přístup, jenž na základě vědeckých poznatků podává výklad a objasňuje, jak jevy ve zkoumané oblasti vznikají a jsou uspořádány, jak fungují a jaké mezi nimi existují vztahy a souvislosti. >> detail
Podle anglického kognitivního a experimentálního psychologa Donalda Erica Broadbenta (1926–1933) procházejí všechny informace zachycené smyslovými vstupy bezprostředně po přijetí selekcí: část podnětů je odfiltrována, případně výrazně oslabena. Do následného zpracování na úrovni vědomého vnímání se tak dostanou jen některé informace, zatímco ostatní stimuly této úrovně vůbec nedosáhnou. Z toho vyplývá, že řadu projevů chování člověk vykonává automaticky, tedy bez vědomého zaměření pozornosti (Broadbent, 1958 in Sternberg, 1999). Selektivní zaměřování pozornosti navíc může vést i k různým chybám a poruchám, například v oblasti komunikace.. >> detail
Vědní disciplína, která z kvantitativního hlediska popisuje a měří informaci a zkoumá, jak ji účinně kódovat, přenášet, ukládat a dále zpracovávat, propojuje aplikovanou matematiku, elektrotechniku a informatiku.. >> detail
Psychologický rámec, který popisuje, jak si člověk postupně vytváří a zpřesňuje představu o vlastních i cizích vnitřních stavech. Vysvětluje, jak vznikají a mění se mentální procesy a prožívání, jak si uvědomujeme své myšlenky a pocity a jak z podobných stop usuzujeme na záměry, přesvědčení či emoce druhých lidí. Tato schopnost je klíčová pro porozumění chování, sociálním vztahům i regulaci emocí a často se spojuje s vývojovou psychologií a teorií attachmentu, případně s klinickými přístupy v psychoterapii.. >> detail
