Většinou jde o nezhoubný nádor, jen ve výjimečných případech může mít zhoubný charakter. Bývá dobře ohraničený (často jakoby „zapouzdřený“) a uvnitř obsahuje různorodé, na daném místě neobvyklé tkáňové struktury, například zub, kousek kosti, kůži či části volně uložené svaloviny apod. Typicky se objevuje v raném věku a jeho vznik je nejspíše vrozený.. >> detail
Terbium je chemický prvek ze skupiny lanthanoidů, tedy kov vzácných zemin, se značkou Tb a protonovým číslem 65. Má stříbřitě bílý vzhled, je poměrně měkké, kujné a na vzduchu se pomalu potahuje vrstvou oxidu. V chemických sloučeninách převládá oxidační číslo +3, při zahřívání reaguje s kyslíkem a halogeny a ve vlhku se postupně koroduje. V přírodě se nevyskytuje samostatně, je vázáno v minerálech monazit a bastnäsit a získává se separací z koncentrátů lanthanoidů. Uplatňuje se hlavně jako aktivátor zelených luminoforů v zářivkách a obrazovkách, v optických a laserových krystalech, v magnetostrikčních slitinách (Terfenol-D) a některé jeho radioizotopy se zkoumají pro medicínu. Prvek izoloval roku 1843 C. G. Mosander a název odkazuje na švédskou obec Ytterby.. >> detail
Sportovní pojem převzatý z italštiny, v šermu označuje jeden z tradičních krytů, obvykle vedený do vnější horní linie. Stejný název se používá i pro postavení čepele, které má soupeře záměrně vyprovokovat k útoku.. >> detail
(z lat.) V hudební teorii označení pro interval vznikající složením oktávy a sexty, jde tedy o tón vzdálený o třináctý stupeň od výchozího (daného) tónu.. >> detail
drobná pistole, která bývala často doplněna sklopnou a pružinou vysouvanou trojhrannou dýkou ukrytou pod hlavní, v 17.–19. století se používala jako osobní obranná zbraň, zejména mezi kurýry. >> detail
