Smyslové receptory, které přijímají informace o okolí z dálky, tedy bez přímého dotyku s podnětem, typicky zrakové a sluchové receptory reagující na světlo či zvuk.. >> detail
V lékařské radiologii označení pro rentgenový snímek zhotovený na velkou vzdálenost, což odpovídá i etymologii z řec. tele (daleko) a roentgenographia (znázornění rentgenem). Díky prodloužené vzdálenosti mezi ohniskem a detektorem se zmenšuje zkreslení a zvětšení obrazu, takže získané zobrazení se více blíží skutečným rozměrům, typicky při snímkování hrudníku k posouzení velikosti srdce nebo k orientačnímu výpočtu kardio-thorakálního poměru.. >> detail
Lékařský postup z oblasti radioterapie, při němž se k léčbě využívá rentgenové záření dopadající na tělo z větší vzdálenosti od zdroje, tedy dálkové ozařování. Název vychází ze spojení tele a roentgenotherapia a historicky se používal zejména pro ozáření tkání uložených hlouběji.. >> detail
Člověk, který se pokouší s pomocí vidličnatého prutu nebo kyvadla vyhledávat skryté jevy, typicky podzemní vodu či ložiska, jak se to uvádí v radiestezii.. >> detail
v parapsychologii vnímání bez účasti známých smyslových orgánů, při němž se spojuje informace o specifickým objektech s pohybovou reakcí na ně, např. proutkařství
. >> detail
Odborný medicínský výraz označující něco, co se vztahuje k závěru srdeční systoly, tedy k poslední části stahu komor těsně před začátkem diastoly. V kardiologii se takto popisují například hodnoty nebo měření pořízené na konci systoly, jako je end systolický objem či tlak.. >> detail