(hud.) Velká barokní loutna drnkacího typu s prodlouženým krkem. Má dvě skupiny strun: jedny vedou nad hmatníkem a dají se zkracovat prsty, druhé jsou delší, obvykle basové, probíhají vedle hmatníku a jsou uchyceny a laděny na samostatné hlavici. Nástroj se často používal k doprovodu, například pro basso continuo.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z řeckého theoria ve významu mínění. Označuje něco založené na teorii, spíše myšlené či předpokládané, ne nutně potvrzené praxí nebo pozorováním.. >> detail
Teoretický rámec v kognitivní psychologii zaměřený na porozumění fungování mysli a na to, jak člověk vytváří a interpretuje duševní stavy a psychické procesy (např. myšlenky, emoce či záměry).. >> detail
Psychologická a pedagogická teorie spojovaná s Gardnerem, která chápe inteligenci ne jako jediný obecný faktor vyjádřitelný jedním číslem, ale jako soubor více různých, relativně samostatných schopností. Tyto oblasti se u lidí mohou rozvíjet rozdílně a při učení i hodnocení výkonu je užitečné s touto rozmanitostí počítat.. >> detail
Teorie plánovaného chování – psychologický model, který popisuje a vysvětluje, jak lidé záměrně plánují své jednání a jak jejich postoje, vnímané společenské normy a míra vnímané kontroly nad situací ovlivňují vznik záměru a následné chování.. >> detail
Podstatné jméno ženského rodu (genitiv -ae) z medicínské latiny, které označuje léčbu, tedy soubor cílených postupů k ovlivnění nemoci a podpoře uzdravení. Výraz se odvozuje z řec. therapeuein ve významu sloužit a pečovat, přeneseně léčit. V odborných spojeních se objevuje například přídomek causalis pro postup zaměřený na odstranění vyvolávající příčiny a conservativa pro neoperativní, šetrnější vedení, typicky s využitím léků, režimových opatření nebo rehabilitace.. >> detail
