(logika, metodologie) způsob výkladu, který popisovaný jev vykládá odkazem na jeho zamýšlený cíl, účel nebo roli, kterou plní v širším systému. Místo hledání bezprostředních příčin se ptá hlavně na to, k čemu daný proces či struktura slouží. V tradiční filosofii se takový přístup spojuje s pojmem finální příčiny.. >> detail
Pohled na jevy a dění, který je vykládá hlavně podle toho, jaký cíl nebo zamýšlenou funkci mají naplňovat, místo aby se soustředil jen na jejich bezprostřední příčiny.;V přírodních vědách a zejména v biologii popis vysvětlující znaky organismů jako něco „k něčemu“, tedy podle jejich role a přínosu pro životaschopnost, přičemž se často zdůrazňuje, že taková cílovost je jen zdánlivá a vzniká působením evoluce.. >> detail
idealistický směr, který chápe dění ve světě jako uskutečňování sil směřujících k předem danému cíli, nejen člověk, ale i jiné složky reality mají v sobě vnitřní princip, jenž je vede k jejich účelu – u člověka vědomě, u ostatních nevědomě. >> detail
přístroj, který umí přesunout objekt tak, že jej nejprve rozloží na mikroskopické částice a v podobě vyzářené energie je odešle na zadané místo, tam se částice znovu sestaví do původní podoby a objekt se opět zhmotní. >> detail
Součást telemedicíny, která umožňuje na dálku bezpečně odesílat a sdílet obrazová radiologická data, aby je mohl vyhodnotit radiolog mimo místo vyšetření, typicky jde o snímky z RTG, CT nebo MRI. V praxi se využívá pro rychlé konzultace mezi pracovišti a pro zajištění odborného popisu i mimo běžnou pracovní dobu.. >> detail
