V literární teorii jde o poetiku či autorský způsob sebepojetí, který navazuje na antické příběhy o Titánech (například na motiv Prométhea) a klade do středu pozornosti hrdinu jako jednotlivce bouřícího se proti vyšším mocnostem, božstvům nebo neúprosnému řádu světa, často i s vědomím, že takový zápas nemusí mít naději na úspěch. V běžném, někdy ironickém nebo hanlivém použití tím bývá míněna přepjatá velkolepost a soubor rysů připisovaných mytickému titánovi, typicky neústupnost a pýcha spojená s potřebou překračovat hranice.. >> detail