V medicíně jde o popis typického obrazu u dítěte, které je dlouhodobě týráno nebo zanedbáváno. Zahrnuje jak tělesné nálezy, tak změny v psychice a chování, často v podobě opakovaných poranění, známek špatné péče a výrazné úzkosti či staženosti. Tento soubor příznaků je připisován francouzskému lékaři a průkopníkovi soudního lékařství Augustu Ambroisi Tardieuovi v 19. století.. >> detail
Latinské adjektivum označující něco spíše útlého nebo štíhle stavěného a také někoho či něco, co postupuje pomalu a nerozhodně, tedy s otálením.. >> detail
Opožděně vznikající porucha hybnosti, která se projevuje mimovolními pohyby a zhoršením motorických schopností a dovedností, často se rozvíjí po dlouhodobém užívání klasických neuroleptik (antipsychotik první generace).. >> detail
Vladimír Tardy (1906–1987) byl významný český psycholog. Stal se prvním ředitelem Psychologického ústavu ČSAV, působil jako profesor na Univerzitě Karlově v Praze a vedl katedru psychologie na Filozofické fakultě UK. Zároveň byl šéfredaktorem časopisu Československá psychologie. Odborně se zaměřoval zejména na psychologii osobnosti, obecnou a vývojovou psychologii, dějiny psychologie a grafologii.. >> detail
(z lat. tardus, ve smyslu pomalý, někdy se odkazuje i na řecký základ brady-) v relativistické fyzice označení pro částici s klidovou hmotností, která se vždy pohybuje rychlostí menší než rychlost světla a může se k ní jen přibližovat. Jde o „běžný“ typ částic popisovaných speciální relativitou a pojem se používá hlavně jako kontrastní protějšek k hypotetickému tachyonu, jenž by se měl šířit nadsvětelně.. >> detail
