obrazné vyjádření pro bezprostřední působení Boha, chápané jako dotyk nebo zásah shůry, který člověka vnitřně promění, uzdraví či naplní inspirací. >> detail
Táčky jsou nářeční pomnožné podstatné jméno označující kolečko, trakař nebo menší ručně tlačený vozík určený k převážení zeminy, stavebního materiálu, dřeva, krmiva či jiného nákladu. Výraz se užíval především v některých oblastech Moravy a Slezska, přičemž se lze setkat také s podobou tačky bez délky v první slabice. V hornickém prostředí se táčkami označovala kára nebo vozík, na němž se z dolu odváželo uhlí či rubanina. Horník, který takový vozík obsluhoval a vytlačoval, mohl být nazýván táčník; ve starším a oblastním spojení jít, chodit nebo přijít na táčky znamená vydat se k někomu na návštěvu, na sousedské posezení či přátelskou besedu. Nešlo tedy o formální návštěvu, ale zpravidla o neokázalé setkání spojené s rozhovorem, předáváním novinek a společně stráveným časem, často ve večerních hodinách. Konkrétní význam slova táčky je proto nutné rozpoznat podle souvislosti: může označovat dopravní pomůcku, anebo v ustáleném spojení společenskou návštěvu.. >> detail
Vibrační komunikační metoda, při níž se mluvená řeč rozpoznává hmatem: např. hluchoslepé osoby vnímají dotykem vibrace hlasivek a pohyby dolní čelisti, rtů i obličejových svalů mluvčího.. >> detail
Latinské podstatné jméno pro nudu a omrzelost, tedy pocit, že je člověk něčím přesycený a unavený. V ustáleném spojení Taedium vitae označuje hlubokou sklíčenost a znechucení vlastním životem, až ztrátu chuti dál žít, v antických textech někdy líčené jako stav blízký melancholii.. >> detail
V klinické psychologii a psychiatrii jde o stav výrazné, dlouhodobé otrávenosti samotným životem spojený se ztrátou základní životní energie a chuti existovat, často jako součást depresivních poruch a někdy i s myšlenkami na smrt.;V literatuře a filozofii se tím označuje existenciální znechucení a pocit marnosti, kdy se vytrácí radost z bytí a člověk prožívá život jako prázdný nebo obtěžující.. >> detail
