Turbidita je optická vlastnost kapaliny vyjadřující míru jejího zákalu neboli snížení průhlednosti. Vzniká tím, že částice rozptýlené v kapalině dopadající světlo pohlcují a rozptylují, takže světlo neprochází vzorkem přímo. Ve vodě turbiditu způsobují zejména částice jílu a prachu, sedimenty, drobné organické látky, řasy, plankton a další mikroorganismy. Čím intenzivněji se světlo rozptyluje, tím je turbidita zpravidla vyšší a kapalina působí kalněji. Měří se turbidimetrem nebo nephelometrem. Nephelometrická metoda zjišťuje intenzitu světla rozptýleného pod určitým úhlem, často přibližně 90 stupňů, a používá se zejména pro málo zakalenou vodu. U silně zakalených vzorků lze měřit také zeslabení světla procházejícího kapalinou. Výsledek se podle použité metody a přístroje uvádí například v jednotkách NTU nebo FNU. Hodnoty získané rozdílnými metodami nemusejí být přímo srovnatelné. Turbidita není totéž co hmotnostní koncentrace nerozpuštěných látek, protože výsledek ovlivňuje rovněž velikost, tvar, barva a optické vlastnosti částic. Sleduje se zejména při hodnocení pitné, povrchové a odpadní vody. Vysoká turbidita může upozorňovat na znečištění nebo nedostatečnou úpravu vody a může snižovat účinnost dezinfekce. Anglickým protějškem výrazu je turbidity.. >> detail
Proud vody výrazně zakalený jemnými sedimenty a dalšími částicemi, které jsou v něm unášeny v suspenzi, takže má vyšší hustotu než okolní voda a může se šířit podél dna a ukládat vrstvy usazenin (turbidity).. >> detail
