Jazyková nebo literární hříčka, kdy je celý krátký text sestaven tak, aby každé použité slovo mělo stejné počáteční písmeno, což vytváří nápadnou zvukovou i grafickou jednotu a může sloužit třeba jako stylistický efekt nebo pomůcka k zapamatování.. >> detail
Stylistický pojem pro nadbytečné vyjadřování, kdy se jedna myšlenka nebo vlastnost sdělí dvakrát, a to stejnými či téměř totožnými slovy, takže se význam v podstatě jen opakuje. Etymologicky se uvádí původ z ř. tauto ve významu totéž a z ř. logos ve významu slovo nebo výrok.;V logice a matematice jde o výrok nebo formuli, která je pravdivá bez ohledu na to, jaké pravdivostní hodnoty přiřadíme jejím částem. Takový vztah se využívá například při formálním dokazování a při ověřování správnosti argumentů.. >> detail
"zvláštní případ izomerie; látky stejného chemického složení reagují za různých podmínek ve smyslu různých strukturních vzorců (mají různé chemické i fyzikální vlastnosti"
. >> detail
V lexikologii a dialektologii se tak označují slova se stejným významem, která se však používají v odlišných územních nebo nářečních oblastech. Jde tedy o regionální synonyma, která mohou pomáhat při popisu a vymezování nářečních hranic, například truhlář — stolař nebo brambory — zemáky.. >> detail
(z arab.), dvoubarevný způsob plošné kovové inkrustace, při němž se základní kov ozvláštňuje vsazením kovu jiné barvy (např. železa, bronzu, zlaceného bronzu, mědi, zlata či stříbra). Do předem vyryté drážky na povrchu předmětu se zaráží a vtlačuje tenký drátek nebo plochý kousek kovu, který se v rýze pevně zaklíní. Technika sloužila jak k ornamentální, tak k figurální výzdobě nákladných nádob, šperků, zbraní a zbroje, uplatnila se i na drobné plastice. Používala se od starověku přes středověk, zejména v arabském i evropském zbrojířství, a v různých podobách i v pozdějších dobách.. >> detail
