Stav, při němž je hladina bilirubinu, žlučového barviva vznikajícího při odbourávání hemoglobinu, v krvi nebo krevním séru snížená pod běžné hodnoty.. >> detail
V medicíně jde o hypokalcémii, tedy situaci, kdy je koncentrace calcium v krvi nižší, než odpovídá běžnému rozmezí. Stav se většinou prokáže laboratorním vyšetřením a může se projevit zvýšenou nervosvalovou dráždivostí, například brněním, záškuby nebo křečemi. Označení vychází z předpony hypo ve významu nedostatek.. >> detail
Lékařské označení pro hypokalcémii, tedy stav, kdy je v krvi, obvykle v séru, zjištěna snížená koncentrace prvku calcium. Taková nerovnováha může zvýšit nervosvalovou dráždivost a projevit se brněním, křečemi nebo tetanií, příčinou bývá například nedostatek vitaminu D či porucha funkce příštítných tělísek.. >> detail
Hypokapnie, odborný termín pro situaci, kdy je v krvi, typicky v arteriální krvi, nižší množství oxidu uhličitého. Nejčastěji souvisí s hyperventilací a může vést k posunu acidobazické rovnováhy směrem k respirační alkalóze.. >> detail
V lékařství označení pro sníženou činnost kůry nadledvin, při níž je tvorba kortikoidních hormonů, například kortizolu, nedostatečná. Tento deficit se může projevit celkovou únavou či nízkým krevním tlakem. V některých zdrojích se uvádí také jako hypokorticismus, přičemž název je odvozen od předpony hypo- a latinského cortex.. >> detail
V medicíně označení pro poruchu, při níž je činnost žlázy oslabená a její žlázové buňky vytvářejí a uvolňují méně sekretu, než je obvyklé. Výraz vychází z řeckého hypo ve smyslu nedostatku a krinein ve významu vylučovat a používá se jak pro žlázy s vnější sekrecí, tak i pro žlázy ovlivňující hladiny hormonů.. >> detail
