Stav v klinické medicíně, při němž je v cévním řečišti nedostatek cirkulující krve oproti běžnému stavu, typicky při krvácení nebo výrazných ztrátách tělesných tekutin. Může to vést k menšímu návratu krve k srdci, poklesu krevního tlaku a v těžších případech až k oběhovému šoku, proto se obvykle řeší rychlou náhradou tekutin a někdy i podáním krevních přípravků. Pojem je odvozen z hypo a lat. volumen.. >> detail
Stav, kdy je v krevním oběhu nedostatek cirkulující krve, typicky po krvácení nebo výrazné ztrátě tekutin či plazmy. Může vzniknout náhle už po ztrátě přibližně jednoho litru, při pomalejším úbytku i při ztrátách v řádu několika litrů. Důsledkem bývá menší návrat krve k srdci, pokles krevního tlaku a při těžším průběhu riziko hypovolemického šoku.. >> detail
medicína: nedostatek kyslíku v tkáních pro tělesný metabolizmus. Způsobena bývá zhoršenou funkcí některého článku v těle, který kyslík k buňkám přivádí.. >> detail
Sexologické označení pro parafilii, kdy člověka sexuálně vzrušuje úmyslné navozování hypoxie, tedy krátkodobého snížení přívodu kyslíku omezením dýchání, například přidušováním, přičemž může jít o nebezpečnou praktiku s rizikem ztráty vědomí či poškození zdraví.. >> detail
Rétorická figura řeckého původu, při níž řečník skládá za sebou několik krátkých, úsečných vět, aby zvýraznil sdělení a posílil působivost, rytmus i naléhavost projevu.. >> detail
Hypsarytmie, název odvozený z řeckých kořenů hypsi, tedy vysoko, a arrhythmia, tedy nepravidelný rytmus, označuje typický patologický vzorec na EEG. Jde o výrazně chaotickou aktivitu s velmi vysokým napětím, kde se střídají pomalé vlny a četné hrotové výboje, často z různých oblastí mozku. Tento nález se nejčastěji spojuje s těžkými epileptickými encefalopatiemi v raném věku, zejména s infantile spasms neboli Westovým syndromem.. >> detail
Hypsicefalie je porucha tvaru lebky, kdy je lebeční klenba nepřirozeně vysoká a vrchol může být výrazně zúžený až špičatý. Často souvisí s předčasným srůstem některých lebečních švů (kraniosynostóza).. >> detail
Odborné označení pro tvar hlavy či lebky, kdy je výrazně zvýšená do výšky a zároveň zúžená v příčném směru. Původ je v řeckých základech hypsi (vysoko) a stenos (úzký) a termín se používá hlavně v anatomii a antropologii při popisu kraniálních proporcí.. >> detail
