Porucha cirkadiánního režimu spánku a bdění, při níž se obvyklé pořadí dne a noci obrací. Člověk má tendenci prospat podstatnou část dne a v nočních hodinách bývá spíše vzhůru, což vede k nadměrné denní spavosti a zhoršení fungování během běžných denních aktivit.. >> detail
stav, kdy člověk má během dne výraznou tendenci usínat nebo dřímat a je pro něj obtížné udržet pozornost, přetrvávající nadměrná spavost spojená se sníženou bdělostí v běžných denních situacích. >> detail
Lékařské označení pro stav, kdy je spermatogeneze nadměrně zvýšená a ve varlatech vzniká více spermií, než je běžné, což se může projevit vyšším počtem spermií v ejakulátu. Pojem je odvozen z řec. hyper a sperma.. >> detail
Stav spojený se splenomegalií různého původu, kdy je ve zvětšené slezině nadměrně aktivní retikuloendotelový systém a dochází k zvýšenému zachytávání a zániku krevních buněk. Následkem je úbytek jedné nebo více buněčných linií v periferní krvi, typicky pokles krevních destiček, někdy až obraz pancytopenie, i když tvorba v kostní dřeni může být normální nebo zvýšená.. >> detail
Hyperstenický je odborné přídavné jméno užívané v lékařství pro něco zvýšeně silného, intenzivního nebo reaktivního. Nejčastěji se vyskytuje ve spojení hyperstenický habitus, jímž se v tradičním popisu tělesné konstituce označuje podsaditá, robustně stavěná postava, zpravidla s menším vzrůstem, silnější kostrou, širším trupem a dobře vyvinutým svalstvem. Člověk s tímto habitem může mít větší podíl tukové tkáně nebo sklon k obezitě, samotné označení však obezitu nediagnostikuje a stav výživy je třeba hodnotit samostatně. Vedle hyperstenického typu se tradičně rozlišuje typ normostenický a astenický. V některých starších lékařských popisech se jako hyperstenické označují rovněž dráždivé projevy související se zvýšeným napětím, pohyblivostí nebo reaktivitou orgánu; v geologii a mineralogii znamená hyperstenický obsahující hypersten nebo s tímto minerálem související, například hyperstenický andezit či syenit. Hypersten je tradiční označení minerálu ze skupiny ortopyroxenů. Lékařský výraz vychází z předpony hyper-, zvýšený či nadměrný, a z řeckého sthenos, síla. Jeho významovým protějškem je hypostenický.. >> detail
Hyperstenický habitus je v medicíně tradiční označení jednoho z typů tělesné konstituce. Popisuje člověka s robustní, podsaditou stavbou těla, zpravidla menšího vzrůstu, se silnější kostrou, širším trupem, dobře vyvinutým svalstvem a často také výraznější vrstvou podkožního tuku. V klasickém členění stojí vedle normostenického habitu, který odpovídá přibližně vyváženým tělesným proporcím, a astenického habitu, pro nějž je příznačná štíhlá postava, gracilní kostra a dlouhý plochý hrudník. Pojem se používá hlavně při celkovém fyzikálním vyšetření pacienta, kdy lékař stručně zaznamenává vzhled a proporce těla. Hyperstenický habitus není nemoc ani samostatná diagnóza a nelze jej automaticky ztotožnit s obezitou. Člověk může mít robustní konstituci i bez nadměrného množství tuku, zatímco skutečný stav výživy se posuzuje dalšími metodami, například podle indexu tělesné hmotnosti (BMI), obvodu pasu a tělesného složení. Označení vychází z předpony hyper-, vyjadřující zvýšenou míru, a z řeckého sthenos, síla. Nositel této konstituce se označuje jako hyperstenik a ve starších typologiích také jako pyknik.. >> detail
