složenina z řeckého slova: hyper (nad-, pře-) a slova: text. Jedná se o spořádání textu, které umožňuje spojení (odkazy) k jiným částem textu nebo dokumentům. Myšlenku hypertextu jako první popsal Vannevar Bush v roce 1945, jeho koncept byl zrealizován ale až na počátku 60. let 20. století. Samotný termín hypertext byl jako první použit počítačovým vědcem Tedem Nelsonem roku 1965. Nyní hypertext nachází uplatnění výhradně v oblasti informačních technologií, zejména na webových stránkách. Tady tzv. hypertextové odkazy jsou jedním ze základních znaků webu a webových stránek na Internetu - odkazují na (dnes již ne pouze) textový obsah za určitým textem.. >> detail
Kliknutelný text nebo obrázek, který po aktivaci otevře jinou webovou stránku či soubor určený adresou URL, případně přesune na jiné místo v právě zobrazené stránce.. >> detail
V medicíně označení hypertelie, tedy vrozené anomálie, při níž se během vývoje jedince vytvoří nadpočetné bradavky. Nejčastěji se objevují v linii tzv. mléčné lišty a mohou se vyskytnout u žen i u mužů, někdy i s drobným podílem žlázové tkáně.. >> detail
V medicíně označení pro poruchu čití, při níž člověk reaguje nezvykle silně na teplotní podněty, typicky na zahřátí, takže i běžné teplo může působit výrazně nepříjemně až bolestivě. Termín vychází z řeckých základů hyper a therme a může se objevit například při podráždění nebo poškození nervů.. >> detail
Lékařský termín pro situaci, kdy je v krvi zvýšená koncentrace trombinu, tedy srážecího enzymu důležitého pro tvorbu fibrinu, a tím může docházet k posunu k vyšší srážlivosti.. >> detail
V psychiatrii a psychologii se tím myslí hypertymie, tedy trvale nebo opakovaně zvýšená nálada spojená s neobvykle živými emocemi. Projevuje se větším přílivem energie a činorodostí a často i oslabenou sebekritikou nebo podceňováním následků. Může jít o povahový rys, případně o součást hypomanických stavů.. >> detail
Onemocnění, při němž štítná žláza pracuje nadměrně a do krve uvolňuje příliš vysoké množství svých hormonů. Nejčastější příčinou bývá autoimunitní postižení štítné žlázy (Gravesova–Basedowova nemoc), méně často nádor produkující hormony (takzvaný toxický adenom), vzácně může jít o sekundární formu vyvolanou nadprodukcí TSH (thyroid-stimulating hormone, thyreotropní hormon). Projevy jsou důsledkem účinku hormonů (thyroxinu, trijodthyroninu) na celý organismus a mohou se částečně lišit podle vyvolávající příčiny: nemocní špatně snášejí teplo, hubnou, mívají jemný třes rukou, zrychlenou a někdy nepravidelnou srdeční činnost, teplou vlhkou kůži, průjmy, svalovou slabost a někdy i psychické obtíže, typické mohou být lesklé až vystouplé oči (exoftalmus). Štítná žláza bývá obvykle mírně zvětšená. Po cukrovce (diabetes mellitus) jde o nejčastější onemocnění žláz s vnitřní sekrecí. Stav lze často upravit léky tlumícími tvorbu hormonů (tyreostatika), někdy je po pečlivé přípravě (například jódem) nutná operace (subtotální strumektomie) nebo léčba radiojodem. Používá se také název tyreotoxikóza. Opak: hypotyreóza. Etymologie: hyper-, tyreoidea.. >> detail
