Lehká specifická porucha matematických dovedností, kdy člověk výrazněji naráží hlavně v oblasti počítání, přestože jeho celkové rozumové schopnosti jsou v normě a potíže nelze jednoduše vysvětlit špatnou výukou nebo nedostatečnou přípravou. Typicky se projevuje pomalejším osvojováním základních početních postupů, nejistotou při práci s čísly a zvýšenou chybovostí i u zdánlivě jednoduchých úloh.;Označení pro mírné oslabení schopnosti provádět výpočty, které se může objevit i jako získaný příznak při některých neurologických stavech. Dotyčný obvykle rozumí významu čísel, ale samotné počítání je pro něj náročnější než dříve a vyžaduje více času a kontroly.. >> detail
Soubor obtíží vyvolaných sníženou až nedostatečnou pohybovou aktivitou, který zasahuje celý organismus. Nejde jen o akutní či chronické poruchy hybnosti (např. postury, sedu nebo chůze), ale i o celkové následky dlouhodobé nečinnosti a nepohyblivosti: atrofie svalstva, zpomalený metabolismus, odvápnění kostí, zvýšený sklon ke chronickým zánětům (např. urologickým) apod. Uvádí se také jako imobilizační syndrom, souvisí se sedavým životním stylem a vede k dekondici, pohybové indisponovanosti a motorické poruše.. >> detail
dlouhodobý nedostatek tělesné pohybové aktivity, který je považován za vážný problém současné společnosti, omezení hybnosti (pohyblivosti) somatického orgánu, zhoršená schopnost i motorické dovednosti při vykonávání pohybových činností. >> detail
Psychologický a sociologický pojem označující výrazně nízkou míru přizpůsobování se tomu, co je ve skupině považováno za obvyklé nebo očekávané. Takový člověk se při jednání a rozhodování řídí spíše vlastním úsudkem než tlakem okolí, což může přinášet samostatnost a originalitu, ale také častější třenice s kolektivem. Setkat se lze i s názvem hypokonformita.. >> detail
Neformální, citově zabarvené podoby osobních jmen a obdobná pojmenování osob, užívané hlavně mezi blízkými lidmi, typicky jako láskyplné přezdívky vzniklé zkrácením nebo zdrobněním.. >> detail
citově zabarvená (často mazlivá či zdrobnělá) podoba vlastního jména používaná v neformálním prostředí, např. doma nebo v rodině, také hypokoristikum. >> detail
V jazykovědě jde o označení pro důvěrnou, domácí podobu osobního jména užívanou hlavně v neformální komunikaci, obvykle vytvořenou zkrácením, zdrobněním nebo drobnou hláskovou obměnou plného občanského jména. Takový tvar mívá charakter přezdívky a někdy se může postupně ustálit i jako samostatné jméno. Setkat se lze také s názvem hypokoristikon (z řec.).. >> detail