umění, fotografie: termín vzniklý z japonského: boke (rozostření). Bokeh určuje estetickou (uměleckou) kvalitu snímku vzniklou rozostřením, tedy neostrostí. Většinou je bokeh přítomen ve formě rozostřeného pozadí, které kontrastuje s objektem v popředí snímku. Důležité přitom je, jak objektiv a lamely jeho clony vykreslují světelné body, které jsou mimo rovinu zaostření. Světelné (i jiné) body, které nejsou zaostřené vykreslí na obraze neostré barevné elipsy. Jejich velikost závisí na zvoleném objektivu a cloně. Obecně lze bokehu dosáhnout co nejmenším zaostřením objektivu.. >> detail
Tradiční vrhací lovecká zbraň původních obyvatel Jižní Ameriky. Tvoří ji několik závaží ukrytých ve váčcích z kůže či textilu, která jsou spojena pevnou šňůrou. Při hodu se roztočí a po dopadu se může omotat kolem končetin nebo krku kořisti, čímž ji srazí nebo znehybní. V historických dobách se s ní lze setkat i u jezdců pamp. Archeologické nálezy a srovnání s pravěkými technologiemi naznačují, že podobný typ zbraně mohl být znám už v paleolitu.. >> detail
