Podélně koncipovaný vícelodní chrám, kde hlavní střední loď výrazně převyšuje boční lodě, a díky tomu bývá nad jejich střechami často prosvětlena horní řadou oken (bazilikální osvětlení).. >> detail
V kraniometrii jde o orientační bod na spodině kosti týlní, umístěný na okraji foramen magnum, zpravidla na jeho přední straně. Název je odvozen od řec. basis ve významu základ a bod se používá jako referenční místo při popisu a měření lebky.. >> detail
Porodnický destruktivní zákrok, jehož podstatou je mechanické rozdrcení lebky plodu, často v oblasti její báze, aby se zmenšil objem hlavičky a bylo možné dokončit jinak obtížný porod. Pojem vychází z řeckých slov basis ve významu základ a tripsis jako tření či drcení.. >> detail
Latinské přídavné jméno užívané v anatomii, odvozené z řeckých kořenů s významem základ a hltan. Označuje útvar nebo vztah k oblasti u báze hltanu, tedy ke spodní části, na kterou se v popisech orgánů a tkání často navazují další odborné termíny.. >> detail
(z řec. basis, z lat. vertebra) anatomické označení pro něco, co se váže k tělu obratle, zejména k jeho spodině či střední části, typicky např. u cév a nervů probíhajících uvnitř obratlového těla. >> detail
V medicíně se tím myslí bazofilní leukocyt, tedy druh bílé krvinky, jejíž granule se při barvení snadno a výrazně vážou na zásaditá barviva. Pojmenování souvisí s výrazem basophilus a tyto buňky se podílejí na imunitních dějích, mimo jiné při alergických reakcích.. >> detail
Z řeckého basis a latinského latus. Označení používané v anatomii a příbuzných oborech pro část struktury, která leží u báze a současně směřuje k boční straně, například v histologii pro basálně a laterálně orientovaný úsek membrány epiteliálních buněk přivrácený k bazální lamině a sousedním buňkám.. >> detail
