Předponový slovotvorný prvek, který se připojuje k druhé části složeniny a významově ji váže k řeckému slovu barys. V praxi tím naznačuje, že jde o něco těžké, masivní, případně také hluboké nebo „závažné“ svojí povahou.;V odborné terminologii, zejména ve fyzice a astronomii, se používá při tvoření názvů souvisejících s velkou hmotností, například u označení některých částic nebo při popisu těžiště soustavy těles, tedy barycentra.. >> detail
Lékařský termín označující sníženou schopnost slyšet, tedy nahluchlost či zhoršenou sluchovou ostrost. Pojem vychází z řeckých slov barys ve významu těžký a akusis jako slyšení a používá se hlavně v otologii a audiologii pro částečnou poruchu sluchu.. >> detail
Medicínský termín pro stav, kdy jazyk působí ztuhle nebo jakoby ztěžkle a kvůli omezené pohyblivosti vznikají potíže s výslovností, řeč bývá méně zřetelná a někdy i zpomalená. Pojmenování vychází z řec. barys, těžký, a v klinické praxi se s ním lze setkat jako s popisem příznaku například u neurologických onemocnění nebo při oslabení svalů jazyka.. >> detail
