(l. brachium paže, l. lingua jazyk) Lékařský přídavný výraz pro jevy nebo struktury související s paží a oblastí obličeje, často se zdůrazněním účasti jazyka, například při popisu některých neurologických příznaků.. >> detail
Lékařský termín pro chirurgický výkon na paži, při němž se tkáně přeruší řezem a v krajním případě může dojít i k amputaci celé končetiny. Pojmenování je odvozeno z latinského brachium, tedy paže.. >> detail
Lékařský termín pro vrozenou vývojovou odchylku, při níž je jícen neobvykle krátký (název je odvozen z ř. brachys ve významu krátký). Takové zkrácení může měnit polohu přechodu jícnu do žaludku a někdy souvisí s projevy refluxu.. >> detail
V geologii jde o antiklinální vrásu, jejíž osa se k oběma koncům postupně uklání do hloubky, takže struktura je v půdorysu uzavřená. Má-li v řezu výrazně zaoblený tvar, popisuje se jako klenba, tedy dóm, a ve středu se často odkrývají starší horninové vrstvy.. >> detail
Termín pro drobnokrokou, výrazně zkrácenou chůzi, kdy postižený postupuje vpřed malými cupkavými kroky a často se rozchází s váháním nebo krátkými pauzami. Typicky se popisuje u starších lidí a souvisí s postižením extrapyramidového systému, například u parkinsonismu. Původ slova je z ř. brachys (krátký) a ř. basis (chůze).. >> detail
Lékařské označení pro poruchu chůze, kdy se člověk pohybuje nápadně pomalu a postupuje jen drobnými, zkrácenými kroky, což se může objevit například u některých neurologických onemocnění. Někdy se tento projev popisuje také jako bradybazie.. >> detail
V antropologii a medicíně označení pro tvar hlavy, kdy je lebka spíše široká a ve směru od čela k týlu zkrácená, takže celkově působí kratším dojmem.. >> detail
Označuje tvar hlavy a lebky, u něhož je délka ve směru od čela k týlu výrazně zkrácená, takže hlava působí spíše široká a zploštělá, termín se používá hlavně v anatomii, antropologii a popisu některých živočišných plemen.. >> detail
