Italské označení pro typickou etruskou, černě pálenou keramiku z archaického období. Vznikala v dílnách etruských měst ve střední Itálii, mimo jiné v okolí Chiusi. Jde o různé druhy užitkových nádob, jejichž střep je záměrně ztmaven výpalem v redukčním prostředí a povrch bývá pečlivě vyhlazený až leštěný, takže působí téměř kovově. Tvary i celkový dojem často napodobují luxusní kovové, zejména bronzové, předměty. Starší výrobky mívají velmi tenké stěny a střídmý vzhled, pozdější kusy jsou robustnější a někdy využívají plastickou výzdobu. S rostoucí oblibou a dovozem technicky vyspělejší řecké keramiky tento typ v průběhu 5. století př. n. l. postupně zanikl.. >> detail
V anatomii: oris, m. (musculus) jehož označení vychází z l. bucina. Je to sval uložený v oblasti tváře, který přitlačuje tvář k zubům a uplatňuje se například při foukání či při posouvání sousta v ústech.. >> detail
Duchovní a filozofická tradice pocházející ze starověké Indie, která popisuje, jak skrze mravní jednání, rozvíjení mysli a vhled do příčin utrpení dojít k osvobození od připoutanosti a koloběhu znovuzrozování, tedy k nirváně.. >> detail
Soubor synteticky vyráběných sympatomimetik s psychostimulačním účinkem, zahrnuje amfetaminy (benzedrin, pervitin) i jim podobné látky, např. fenmetrazin. Po jejich užití klesá potřeba spánku a chuť k jídlu, zlepšuje se pozornost a zrychluje se tok myšlenek, může se objevit euforie a vzrušení. Mezi účinky patří také tachykardie, vzestup krevního tlaku, palpitace, mydriáza, pocení, třes, zatínání čelistí, neklid až halucinace. Hlavní nevýhodou je výrazný návykový potenciál.. >> detail
Místo určené k občerstvení, kde si lidé zpravidla sami vybírají a odebírají nabízené jídlo nebo nápoje. Často jde o menší provoz zaměřený na rychlé svačiny, případně jen o vyhrazený pult či kout s připraveným pohoštěním například v kině, divadle, na nádraží nebo při společenské akci.. >> detail
